Skutečná láska krásné Heleny: Byla Trója zničena kvůli milostnému omylu?

18.04.2018 - Katarína Kašpárková Koišová

Prý neexistovala půvabnější a svůdnější krasavice. Muži jí leželi u nohou a za její přízeň by položili i život. Nebo vlast...

<p>Po deseti letech s Paridem Helena střízliví, z krásného muže je zženštilý zbabělec</p>

Po deseti letech s Paridem Helena střízliví, z krásného muže je zženštilý zbabělec


Reklama

Bájná Helena byla dcerou samotného Dia a jeho milenky Lédy a pověst o její kráse se šířila rychlostí světla. Už jako mladinkou dívku ji unáší král Théseus, svými bratry je však okamžitě vysvobozena. Nápor nápadníků ale neutichá, každý ji chce za manželku! Kdo krásku získá? Tím šťastným je nakonec bohatý spartský král Meneláos – bratr velikého Agamemnóna, krále Mykén. A Helena je podle všeho šťastná. Meneláovi porodí dceru Hermionu, aby po jeho boku usedla na spartský trůn. Idyla ale nebude trvat dlouho...

Osudné jablko sváru

Zápletku příběhu rozehrává uražená hrdost: Na svatbu bohyně Thetis a krále Pélea jsou pozváni všichni, až na bohyni sváru Eris. Ta nesmírně zuří, a tak mezi Héru, Athénu a Afrodité hodí zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“. Pochopitelně je každá z bohyň přesvědčena, že jablko je pro ni. Jenže kdo je rozsoudí? S řešením přichází Zeus, když přikáže odvézt rozhádané ženy na horu Idu u Tróje za pastýřem Parisem. Ten ať rozhodne.

Mladý krasavec Paris si s jablkem v ruce prohlíží jednu bohyni po druhé. Která je nejhezčí? Líbí se mu všechny. A tak bohyně neváhají a s rozhodováním mu pomůžou – začnou vyjednávat. Pokud Paris ukáže na Héru, získá vládu nad celou Asií. Athéna nabízí odvahu a válečné úspěchy. A Afrodita? Když pastýř označí za nekrásnější ji, dostane za manželku tu nejpůvabnější ženu na světě. Paris má jasno: jablko patří Afroditě. 

A teď plnit sliby! Nejdřív musí proběhnout návrat ztraceného syna. Paris je totiž potomkem Priama, trojského krále, který syna přijímá se všemi poctami. Z chudého pastýře se tak stává partie k nezaplacení, je tedy čas najít pro něj tu nejkrásnější ženu. Musíme do Sparty!  

Chci tvé peníze i ženu!

Spartský král Meneláos vítá Parida i jeho doprovod. Pak ale vejde Helena. Jejich pohledy se setkají a Paridovi je hned všechno jasné! To je ona! A že je vdaná? To ho nezajímá. Afrodita musí plnit sliby! A taky že ano. Druhý den Meneláos neodkladně odjíždí na Krétu, a tak hosty přenechává své ženě a zdůrazňuje, aby vyhověla všem jejich přáním. To Heleně nedělá problémy. Paridova láska totiž není jednostranná, i královna se do něj zamilovala. Bezhlavě a vášnivě. A tak Helena opouští vše, odjíždí do Tróje. A aby toho nebylo málo, přiberou s sebou milenci i královskou pokladnici. 

Zostuzený Meneláos zuří a ze všeho viní drzého Parida. Pošlapal jeho čest, porušil všechny zákony. Král se okamžitě vydává za bratrem Agamemnónem, který radí vyjednávat. A pokud drzoun Helenu a pokladnici nevrátí, bude válka! Co na to Paris? Pokladnici vrací, ale ten největší šperk – krásnou Helenu – nikoliv. I Priamos stojí na straně svého syna. Bude tedy válka a ne ledajaká! Sparta zbrojí a spolu s ní i všechny okolní státy a země, všichni zhrzení Helenini nápadníci. Sto tisíc vojáků a téměř dvanáct set lodí. A všichni na Tróju.

Zbabělý milenec zaslouží smrt 

Deset let se Sparťanům nedaří Tróju dobýt, deset let umírají skvělí bojovníci na obou stranách. Jsou alespoň Paris s Helenou mezitím šťastní? Kdepak! Nevěrnice si vyčítá, co svým jednáním způsobila a taky střízliví. Ale co se stalo? Vždyť Paris o sebe tak dbá, je tak krásný… No právě! Ta jeho zženštilost. Ani kousek odvahy a mužnosti. Celá Trója bojuje, téměř celá Paridova rodina položí svůj život – a Paris? Zabije sice udatného Achilla, ale ne ve statečném boji. Zbaběle na něj vystřelí z úkrytu. Šíp mu navíc vede bůh Apollón, který má s Achillem nevyřízené účty. Jinak se bojů, které on sám vyprovokoval, Paris neúčastní.

Helena jím začíná pohrdat: „Ale když takové zlo už nezvratně určili bozi, pak jsem se alespoň měla stát manželkou lepšího muže, který by vycítil hněv a potupné výčitky lidí. On však statečný není ani teď a nebude ani v budoucnu; proto, jak myslím, zlé následky zakusí jednou." A jak napsala, tak se i stalo. Při procházce na hradbách Parida zasáhl Filoklétés otráveným šípem. Zraněný utíká v bolestech z Tróje na Idu a umírá.  

Odměna pro záletnici

Helena svému milenci nepřišla ani k pohřební hranici. Paridův bratr Déifob totiž potřebuje utěšit. Dělá to kráska ze strachu? Bojí se, že bez Parise je ztracená? 

Sparťané brzy nato Tróju konečně dobudou a Meneálos přistihuje Helenu s Déifobem in flagranti. Podvedený manžel soka bez váhání zabije. A jaký má trest pro nevěrnici? Žádný, ta přece za nic nemůže. Jeho krásná Helena musí být nevinná. Meneláos totiž věří, že byla unesena násilím a Parida nikdy nemilovala. A choť krále nenechá pochybovat, objímá svého zachránce a líbá. Najednou se prý nemůže dočkat, až bude zase doma, ve Spartě, kde na ně čeká spokojenost a štěstí až do smrti. A dokonce i po ní. Bohové totiž Helenu i s manželem přenesou do rajského Elysia.

  • Zdroj textu:

    LoveStory

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907