Smrt špagetifikací: Vědci zachytili poslední okamžiky hvězdy pohlcené černou dírou

15.10.2020 - Martin Reichman

Vědcům se podařilo zachytit mimořádně vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející slapové roztrhání hvězdy superhmotnou černou dírou.

<p>Ilustrace zobrazuje hvězdu (v popředí) procházející ‚špagetifikací‘ během slapového roztrhání a postupného pohlcování superhmotnou černou dírou (v pozadí). </p>

Ilustrace zobrazuje hvězdu (v popředí) procházející ‚špagetifikací‘ během slapového roztrhání a postupného pohlcování superhmotnou černou dírou (v pozadí). 


Reklama

Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev vyvolal, bylo svého druhu nejbližší, jaké se dosud podařilo zaznamenat. Odehrálo se ve vzdálenosti asi 215 milionů světelných let a bylo tak možné ho studovat v nebývalých detailech. 

„Představa černé díry, která doslova vcucne blízkou hvězdu, vypadá jako ze science fiction, ale přesně to se odehrává během slapového roztrhání,“ říká vedoucí autor studie Matt Nicholl, vědecký asistent Royal Astronomical Society. Ke slapovému roztrhání, při kterém hvězda přitahovaná černou dírou prochází procesem takzvané „špagetifikace“, dochází vzácně a většinou se tento jev také obtížně zkoumá. Záblesk světla, který se loni objevil nedaleko jedné superhmotné černé díry, sledovali astronomové mimo jiné pomocí dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope) a ESO/NTT (New Technology Telescope).

Smrt špagetifikací

Vědci vědí, co by se teoreticky mělo stát. „Když se nešťastná hvězda dostane příliš blízko k superhmotné černé díře v centru galaxie, extrémní gravitační síly ji rozervou na tenké cáry hmoty,“ vysvětluje spoluautor studie Thomas Wevers z Univerzity Cambridge. A protože některé proudy hmoty spadnou během procesu „špagetifikace“ do černé díry, objeví se jasný záblesk záření, který astronomové mohou detekovat.

Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Většinou je totiž zastiňují oblaky prachu i další hmoty. A teprve nyní byli vědci schopni odhalit podstatu těchto neprůhledných závojů.     

„Zjistili jsme, že když černá díra pohlcuje hvězdu, může vyvrhnout mohutný proud hmoty směrem ven, a ten pak brání ve výhledu,“ vysvětluje Samantha Oates z Birminghamské univerzity. K tomu dochází proto, že energie uvolněná během procesu pohlcení hvězdné hmoty černou dírou způsobí vypuzení zbytků směrem ven.     

Následky slapového roztrhání v podobě záblesku s označením AT2019qiz byly objeveny krátce po začátku celého děje, a to umožnilo jeho detailní výzkum. „Jelikož jsme jev zaznamenali velmi brzy, mohli jsme skutečně pozorovat, jak se rozpínají závoje prachu a pozůstatků hvězdy, poté co černá díra vyvrhla ze svého okolí mohutný proud hmoty rychlostí až 10 tisíc kilometrů za sekundu,“ popisuje Kate Alexander z NASA Einstein Fellow. „Tento unikátní ‚pohled za oponu‘ nám nabídl první příležitost k odhalení původu stínícího materiálu a možnost v reálném čase sledovat, jak zahaluje černou díru.“

Rosettská deska moderní astronomie

Členové týmu prováděli pozorování záblesku AT2019qiz, který se odehrál v jedné spirální galaxii v souhvězdí Eridanus, po dobu více než 6 měsíců, a to jak ve fázi zjasňování, tak následného slábnutí. „Tato pozorování ukázala, že hvězda měla zhruba stejnou hmotnost jako Slunce a že asi polovina materiálu skončila v černé díře, která je milionkrát hmotnější,“ dodává Matt Nicholl.

TIP: Hubbleův teleskop objevil nepolapitelnou černou díru s hmotností 50 tisíc Sluncí

Výzkum pomůže vědcům lépe pochopit superhmotné černé díry a chování hmoty v prostředí s extrémními gravitačními silami v jejich okolí. Členové týmu dokonce prohlašují, že jev AT2019qiz by mohl představovat ‚Rosettskou desku‘ (kamennou stélu, která v 19. století umožnila rozluštit egyptské hieroglyfy) pro interpretaci budoucích pozorování dalších jevů slapového roztrhání.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, ESO

  • Zdroj fotografií: ESO/M. Kornmesser

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907