Reklama


Smutné scény z rozpálené Austrálie: Vaření kaloni padající z oblohy

10.01.2018 - Stanislav Mihulka

Extrémní letní vedro zabíjí kaloně v Austrálii. Teploty kolem čtyřicítky už nezvládají

Mrtví kaloni - Děsivá vlna veder má v Austrálii na svědomí řadu životů místních živočichů
Mrtví kaloni - Děsivá vlna veder má v Austrálii na svědomí řadu životů místních živočichů

Reklama

V Austrálii se rozjíždí léto. A letos to stojí doopravdy za to. Ve světových médiích se již před pár dny objevily zprávy o tom, že v Austrálii kvůli rekordnímu vedru na řadě míst taje asfalt. Teploty tam dosahují až přes 47 °C ve stínu.

Obyvatelé Campbelltownu v australském Novém Jižním Walesu, přes který přecházejí vlny ničivého horka, teď místní zažívají doslova hororové scény. V okolí objevili stovky mrtvých kaloňů, větších a denních příbuzných netopýrů, kteří se doslova uvařili.

TIP: V Arizoně jsou tak velká vedra, že se na silnici usmaží i vajíčka

Ve většině případů jde o mláďata a mladé kaloně, kteří jsou ohroženi na životě již při teplotách přes 30 stupňů. Dobrovolníci se snaží kaloně zachraňovat a poskytují jim vodu i stín. Nic podobného prý nepamatují. Počty mrtvých kaloňů jen v okolí Campbelltownu prý mohou jít do tisíců. Na podobné scény si kvůli postupujícímu oteplování teď budeme muset zřejmě zvykat.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Help Save the Wildlife and Bushlands in Campbelltown

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907