Snímky arktických dronů odhalily praskající ledy v Grónsku

09.12.2019 - Stanislav Mihulka

Praskající ledy v Grónsku nejspíš vytvářejí kilometrové vodopády. Ukazují to snímky arktických dronů


Reklama

Grónský ledovec představuje s rozlohou 1,7 milionu kilometrů čtverečních druhou největší plochu ledu na světě. Zároveň právě tento ledovec momentálně nejvíce přispívá ke vzestupu hladiny oceánů. A podle nových výsledků průzkumu se s postupujícím oteplováním kondice ledu v Grónsku neustále zhoršuje.

Zjistili to britští vědci, kteří si postavili speciální arktické drony, dostatečně odolné na průzkumné lety nad Grónskem. Díky nim získali první snímky z dronů, které ukazují, jak pod jezery roztáté vody na grónském ledu vznikají praskliny a šíří se od nich do okolí. To je špatná zpráva pro stabilitu ledu v Grónsku.

TIP: Grónsko se potýká s úbytkem ledu: Na vině je teplé počasí a časté deště

Pozorovanými prasklinami pod jezery na ledovci v Grónsku uniká z těchto jezer velké množství vody. Tato voda přitom proudí do prostor pod ledem, kde razantně urychluje roztávání celého ledovce. Během léta vzniká v Grónsku tisíce takových jezer. Jejich voda teď často proudí až na podloží, které je v kilometrové hloubce, a přitom vlastně vznikají jedny z největších vodopádů na světě.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907