Snímky z nebeských výšin: Letecký průzkum za 2. světové války (1)

19.12.2021 - Miroslav Mašek

Znát včas sílu a pozice nepřítele patří ke klíčovým výhodám každého velitele. Výjimkou nebyla ani druhá světová válka, během níž došlo k bouřlivému rozvoji leteckého průzkumu

<p>Výbava vzdušných průzkumníků zůstávala po většinu meziválečného období na úrovni let 1914–1918.</p>

Výbava vzdušných průzkumníků zůstávala po většinu meziválečného období na úrovni let 1914–1918.


Reklama

Ve 20. letech se letectva velmocí sice průzkumu věnovala, jenže zůstával ve stínu rutinního mapování ze vzduchu. Jistou změnu v myšlení přinesla až doktrína Giulia Douheta. Italský generál tvrdil, že budoucí války vyhraje letectvo, které protivníka přinutí mocnými údery strategických bombardérů ke kapitulaci, aniž by musely zasahovat pozemní jednotky. Tyto názory se ukázaly jako nerealistické, nicméně cvičení prokázala, že bez důkladného průzkumu cílů ze vzduchu bude jakékoliv bombardování neúčinné. 

Pouze černá a bílá

Třicátá léta přinesla významný pokrok v oblasti fotogrammetrie (měření rozměrů a určování polohy předmětů na snímcích krajiny) a kartografie. Rozšířilo se třeba stereoskopické snímkování, při němž pilot pořizoval záběry, které se částečně překrývaly. Skutečná schopnost letectev zajišťovat velitelům informace z bojiště však zůstávala slabá a novinky obvykle zamrzly ve stadiu experimentů.

Například barevná letecká fotografie se zatím užívala jen minimálně, třebaže ji Američané už technologicky dobře zvládali. Teprve během druhé světové války se rozšířily též zábleskové pumy explodující nad zemí a generující extrémně silný světelný výboj. Průzkumný stroj tak mohl i v noci pořídit použitelné snímky, aniž by musel sestoupit do nižších letových hladin a vystavit se protiletadlové palbě.

Zkostnatělí oficíři

Důstojníci se v mírových dobách o novinky zajímali jen minimálně a třeba letectvo strýčka Sama – s výjimkou malých pozorovacích strojů poskytujících podporu menším útvarům – takřka výhradně sázelo na mapování z velkých výšek prováděné bombardéry s dlouhým doletem. Pouze zřídka dokázal některý významnější činitel rozpoznat rostoucí význam této disciplíny.

Do dějin se zapsal zejména výrok vrchního velitele německých pozemních sil generálplukovníka Wernera von Fritsche, že příští válku vyhraje ten, kdo bude mít nejlepší letecký průzkum. Když v září 1939 válka opravdu vypukla, průzkumní letci mnoha zemí do ní vstupovali s podobným vybavením a taktikou, s jakou jejich otcové končili předchozí konflikt. Doktríny se zpravidla zaměřovaly na prosté pozorování bojiště, které v prvních týdnech mělo podobně statickou podobu jako v letech 1914–1918.

Pod taktovkou inovátora

Průkopníkem moderního strategického průzkumu ve prospěch Spojenců se paradoxně stal civilista – australský letec, fotograf, vynálezce a podnikatel Sidney Cotton. Těsně před válkou dle dohody s britskými a francouzskými tajnými službami umístil do svého letounu Lockheed Electra kamery a při obchodních cestách nad Německem pořizoval cenné snímky. Dokázal používané přístroje i vylepšit, když kupříkladu vybavil kamery vyhříváním, aby nezamrzaly ani při snímkování z velkých výšek.

Důstojníci Royal Air Force se na Cottonovy aktivity dívali skrz prsty, nicméně nakonec implementovali některé jím vymyšlené postupy do nově vytvořené jednotky No. 1 Photographic Development Unit na základně Heston. Cotton se stal dokonce jejím velitelem a zajišťoval pro RAF informace nezbytné pro nálety na významné německé cíle. Využil svých dosavadních zkušeností a zavedl do praxe mnoho inovací.

TIP: Pozorné sokolí oči: Letecký průzkum za první světové války (1)

No. 1 Photographic Development Unit disponoval v roce 1940 lehkými bombardéry Blenheim, které však Cotton záhy odmítl jako pomalé. Vtloukal důstojníkům do hlav, že ideálním prostředkem průzkumu jsou rychlá neozbrojená letadla pohybující se ve velkých výškách mimo dosah stíhaček. Dokázal sehnat pár spitfirů, které technici PDU adaptovali pro co nejvyšší rychlost i dostup. Povrch letounů vyleštili do hladka, aby kladl minimální odpor, a opatřili modrým kamuflážním schématem vymyšleným přímo Cottonem. Další úpravy navýšily výkon pohonných jednotek a zrodila se průzkumná verze spitfiru zvaná PR 1, na kterou navázaly už systematičtěji pojaté modifikace.

Pokračování: Snímky z nebeských výšin: Letecký průzkum za 2. světové války (2) (vychází v neděli 26. prosince)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907