Reklama


Sonda Giotto míří k Halleyově kometě

2 . 7 . 1985

Reklama

2. července 1985 odstartovala raketa Ariane 1 z evropského kosmodromu v amazonské džungli, aby vynesla sondu Giotto k blížící se Halleyově kometě. Malý průzkumník dosáhl cíle v březnu 1986 a prolétl necelých 600 km od aktivního jádra vlasatice. Utrpěl přitom zásahy částicemi kometární hmoty – poničily například snímací kameru a narušily stabilizaci plavidla. Vědecká mise však byla splněna a podařilo se odeslat na Zemi snímky a informace o kometárním jádru „zblízka“.

K přibližující se Halleyově kometě se tehdy vydala celá plejáda sond z různých zemí (například ze SSSR či z Japonska), evropská Giotto se ovšem k jejímu jádru přiblížila nejvíc. V červenci 1992 pak prolétla asi 200 km od další vlasatice – Grigg-Skjellerup – a studovala ji. Giotto byla zachycena ještě v roce 1999 při průletu kolem Země, ale spojení už se obnovit nepodařilo.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907