Sonda Giotto u Halleyovy komety

- redakce 100+1

Čtrnáctého března 1986 dorazila k Halleyově kometě evropská sonda Giotto a přežila tam svou vlastní smrt – po zásahu částicí z gejzírů plynu a prachu na povrchu aktivního kometárního jádra

<p>Evropská sonda Giotto se přiblížila asi na 600 kilometrů k jádru slavné Halleyovy komety. </p>

Evropská sonda Giotto se přiblížila asi na 600 kilometrů k jádru slavné Halleyovy komety. 

14 . 3 . 1986

Reklama

Když se známá vlasatice v roce 1986 opět po 76 letech přiblížila ke Slunci, vyslaly k ní své automaty různé země: Sovětský svaz, Japonsko a příležitosti se chytila i Evropská kosmická agentura, která začala připravovat první vlastní misi do meziplanetárního prostoru. Sondu Giotto měl původně doplnit další průzkumník z USA, padl však za oběť krácení rozpočtu NASA

Evropský vyslanec tedy 2. července 1985 vyrazil na cestu sám, na špici rakety Ariane 1 z jihoamerického kosmodromu Kourou. Původně byl naveden na vysoce eliptickou dráhu kolem Země, po třech obletech planety díky vlastním motorům překonal její gravitační sílu a zahájil osmiměsíční let k cíli. 

Zásah a rotace

Dvanáctého března 1986 se Giotto nacházela skoro 150 milionů kilometrů od Země a zároveň už jen necelých osm milionů kilometrů od jádra Halleyovy komety, když její přístroje zaznamenaly první atomy vodíku uvolněné do prostoru rozehřátou vlasaticí. O pouhých 22 hodin později vstoupila sonda do nejhustších vrstev komy. Následně se zapnula snímací kamera a zaměřila se na jasné kometární jádro, jehož zprvu rozmazané záběry putovaly do řídicího centra k nedočkavým vědeckým týmům v německém Darmstadtu

Při plnění průzkumných úkolů v blízkosti vlasatice se však Giotto nemohla vyhnout zásahům částic prachu a hmoty z jejího aktivního jádra: Během dvou hodin před největším přiblížením jich zaznamenala přes 12 tisíc! A pak to přišlo – spojení se sondou se přerušilo a monitory v Darmstadtu potemněly… 

Průzkumník se pohyboval rychlostí 68 km/s vzhledem k jádru komety a zásah zhruba gramovým úlomkem horniny či ledu jej uvedl do prudké rotace. Evropští vědci se obávali nejhoršího, když vtom začaly z hlubin kosmu opět přicházet kusé úryvky dat – Giotto žije! Trvalo však další půlhodinu, než palubní počítač plavidlo opět stabilizoval pomocí raketových trysek. Během té doby také nastalo maximální přiblížení k jádru asi na 596 km, načež se sonda opět vzdalovala do vesmíru. Následujících 24 hodin se naměřená data přenášela k Zemi a mimo jiné ukazovala na přítomnost organických látek přímo na kometě. Patnáctého března potom k družici putoval příkaz vypnout vědecké přístroje. 

Nepřekonaný rekord

V jejích nádržích ovšem zbývalo přes 60 kg paliva, a tak pro ni vědci začali hledat nový cíl. Tři mírné impulzy palubních motorů zajistily její návrat k Zemi pět let po startu. Padlo totiž rozhodnutí, že jí gravitační manévr u „rodné planety“ pomůže dosáhnout ještě jedné komety. 

TIP: Hallyeova kometa: Jak probíhala cesta za nejznámější kometou?

Druhého července 1990 prolétla Giotto necelých 23 000 km nad hranicí zemské atmosféry, přičemž jako první automat v dějinách dorazila z hlubin vesmíru a využila Zemi a její gravitaci k úpravě letové dráhy (nicméně tzv. gravitační prak posloužil třeba už americkému Marineru 10 v 70. letech, cestou k Merkuru u Venuše). 

Jako druhou kometu navštívila Giotto objekt Grigg–Skjellerup, k jehož jádru se 10. července 1992 po dlouhém a neplánovaném letu v hibernaci přiblížila na pouhých 100–200 km: Jedná se přitom o dodnes platný rekord pro jednorázový průlet umělé družice okolo vlasatice. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907