Stálezelené keře a stromy: Ďábelské dřevo vonokvětek

20.05.2019 - Pavel Sekerka

Vonokvětky jsou stálezelené keře a stromy, které botanici řadí do čeledi olivovníkovitých. Popsáno je kolem třiceti, převážně subtropických druhů, jež jsou rozšířeny v Severní Americe, východní Asii a na Kavkaze

<p>Vonokvětky jsou příbuzné ptačím zobům, od nichž se odlišují tím, že květy vyrůstají ve svazečcích; nikoliv v latě na konci větví. <strong>Atraktivní stálezelené stromy a keře s kožovitými listy připomínají cesmíny. Od nich se však poznají podle vstřícných listů.</strong> Květy vonokvětek jsou čtyřčetné a jejich korunní lístky obvykle srůstají v trubku. Tyčinky bývají dvě nebo čtyři. Plodem je peckovice. Anglický název Devilwood (ďábelské dřevo) odkazuje na obtížně zpracovatelné dřevo některých druhů. Na snímku <strong>vonokvětka cesmínolistá</strong> v kultivaru Rotundifolius jako bonsai.</p>

Vonokvětky jsou příbuzné ptačím zobům, od nichž se odlišují tím, že květy vyrůstají ve svazečcích; nikoliv v latě na konci větví. Atraktivní stálezelené stromy a keře s kožovitými listy připomínají cesmíny. Od nich se však poznají podle vstřícných listů. Květy vonokvětek jsou čtyřčetné a jejich korunní lístky obvykle srůstají v trubku. Tyčinky bývají dvě nebo čtyři. Plodem je peckovice. Anglický název Devilwood (ďábelské dřevo) odkazuje na obtížně zpracovatelné dřevo některých druhů. Na snímku vonokvětka cesmínolistá v kultivaru Rotundifolius jako bonsai.

<h3>Vonokvětka vonná <em>(Osmanthus fragrans)</em></h3><p>Jeden kilogram sušených květů se prodává za 4 000 dolarů. Květy nalezly užití i jako chuťové koringens (chuť vyvažující přísada) pro léčivé přípravky. Silice se pak využívá v kosmetice a odvar z kůry pomáhá při léčbě kožních zánětů, kašle a chorobách ledvin.</p><p>Do Evropy byla tato vonokvětka dovezena již v roce 1771, je však možné ji pěstovat pouze v teplejších oblastech. Jde o keř nebo strom s eliptickými či kopinatě kožovitými listy, které jsou dlouhé až 10 cm. <strong>Strom je oblíbený a často pěstovaný ve východní a střední Asii, v kultuře se objevuje především odrůda <em>Aurantiacus</em>, která má žlutooranžové, na podzim se rozvíjející květy.</strong> Kdo navštívil slavné čínské zahrady v Suzhou, nezapomene na jejich jemnou krásu a příjemnou vůni.</p><p>Lidé vonokvětku využili mnoha způsoby. <strong>Její nezralé plody konzervují ve slané vodě podobně jako olivy a vonné květy se používají především v Číně pro aromatizování čaje, alkoholu a sladkostí.</strong></p><p><strong>Výška: </strong>až 10 metrů<br /><strong>Barva květu: </strong>nažloutlá, žlutá až oranžová<br /><strong>Doba květu: </strong>září a říjen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Himálaje, Čína (Sečuán, Junan) a jižní Japonsko<br /><strong>Ekologie: </strong>horské stálezelené lesy až do výšky 3 000 metrů</p>

Vonokvětka vonná (Osmanthus fragrans)

Jeden kilogram sušených květů se prodává za 4 000 dolarů. Květy nalezly užití i jako chuťové koringens (chuť vyvažující přísada) pro léčivé přípravky. Silice se pak využívá v kosmetice a odvar z kůry pomáhá při léčbě kožních zánětů, kašle a chorobách ledvin.

Do Evropy byla tato vonokvětka dovezena již v roce 1771, je však možné ji pěstovat pouze v teplejších oblastech. Jde o keř nebo strom s eliptickými či kopinatě kožovitými listy, které jsou dlouhé až 10 cm. Strom je oblíbený a často pěstovaný ve východní a střední Asii, v kultuře se objevuje především odrůda Aurantiacus, která má žlutooranžové, na podzim se rozvíjející květy. Kdo navštívil slavné čínské zahrady v Suzhou, nezapomene na jejich jemnou krásu a příjemnou vůni.

Lidé vonokvětku využili mnoha způsoby. Její nezralé plody konzervují ve slané vodě podobně jako olivy a vonné květy se používají především v Číně pro aromatizování čaje, alkoholu a sladkostí.

Výška: až 10 metrů
Barva květu: nažloutlá, žlutá až oranžová
Doba květu: září a říjen
Rozšíření: Himálaje, Čína (Sečuán, Junan) a jižní Japonsko
Ekologie: horské stálezelené lesy až do výšky 3 000 metrů

<h3>Vonokvětka cesmínolistá <em>(Osmanthus heterophyllus)</em></h3><p>Vonokvětka cesmínolistá je zmiňována v nejstarší japonské kronice Kojiki z 8. století. V Japonsku se tato zahradní rostlina pěstuje v mnoha odrůdách, často s barevně skvrnitými listy. <strong>Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1859. </strong><strong>Jedná se o hustý keř nebo menší strom vysoký až osm metrů, u nás pěstované rostliny však jen zřídka přesahují výšku 1,5 metru. </strong>Dřevo bylo dříve používáno ve vojenství pro výrobu oštěpů, dnes jsou z něj vyřezávány hračky. Řada rostlin vytváří husté živé ploty.</p><p>Listy jsou velice variabilní a připomínají cesmíny. Bývají 3–7 cm dlouhé, na vrchní straně tmavě zelené, spodní strana je světle zelená. Mladé a menší rostliny mají ostnitě zubaté listy, vyšší rostliny, na které již nedosáhnou býložravci, mívají listy nezubaté. Květy jsou bílé, vonné a tvoří se v úžlabí listů. Tmavě purpurový plod zraje v létě devět měsíců po odkvětu.</p><p><strong>Barva květu: </strong>bílá<br /><strong>Doba květu: </strong>začátek zimy<br /><strong>Rozšíření: </strong>Japonsko a Tchaj-wan <br /><strong>Ekologie: </strong>podrost řídkých horských lesů</p>

Vonokvětka cesmínolistá (Osmanthus heterophyllus)

Vonokvětka cesmínolistá je zmiňována v nejstarší japonské kronice Kojiki z 8. století. V Japonsku se tato zahradní rostlina pěstuje v mnoha odrůdách, často s barevně skvrnitými listy. Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1859. Jedná se o hustý keř nebo menší strom vysoký až osm metrů, u nás pěstované rostliny však jen zřídka přesahují výšku 1,5 metru. Dřevo bylo dříve používáno ve vojenství pro výrobu oštěpů, dnes jsou z něj vyřezávány hračky. Řada rostlin vytváří husté živé ploty.

Listy jsou velice variabilní a připomínají cesmíny. Bývají 3–7 cm dlouhé, na vrchní straně tmavě zelené, spodní strana je světle zelená. Mladé a menší rostliny mají ostnitě zubaté listy, vyšší rostliny, na které již nedosáhnou býložravci, mívají listy nezubaté. Květy jsou bílé, vonné a tvoří se v úžlabí listů. Tmavě purpurový plod zraje v létě devět měsíců po odkvětu.

Barva květu: bílá
Doba květu: začátek zimy
Rozšíření: Japonsko a Tchaj-wan 
Ekologie: podrost řídkých horských lesů

<h3>Vonokvětka ozdobná <em>(Osmanthus decorus)</em></h3><p><em>(Phillyrea decora, P. vilmoriniana)</em></p><p>Tento druh botanici dlouho řadili do příbuzného rodu jamovec (<em>Phillyrea</em>). Jedná se o široký, pomalu rostoucí keř s poněkud strnulým habitem nebo menší, nepravidelně větvený strom. <strong>Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.</strong> Listy jsou až 10 cm dlouhé, tuhé, celokrajné, podlouhle kopinaté, temně zelené. Kvete v květnu drobnými bílými květy. Plody jsou modročerné, ojíněné. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.</p><p><strong>Barva květu: </strong>bílá<br /><strong>Doba květu: </strong>květen<br /><strong>Rozšíření: </strong>severovýchodní Turecko a západní Kavkaz<br /><strong>Ekologie: </strong>ve smíšených lesích a řídkých lesích kaštanovníku ve výšce 1 000 – 1 600 m<br /><strong>Status: </strong>červená kniha Gruzie.</p>

Vonokvětka ozdobná (Osmanthus decorus)

(Phillyrea decora, P. vilmoriniana)

Tento druh botanici dlouho řadili do příbuzného rodu jamovec (Phillyrea). Jedná se o široký, pomalu rostoucí keř s poněkud strnulým habitem nebo menší, nepravidelně větvený strom. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími. Listy jsou až 10 cm dlouhé, tuhé, celokrajné, podlouhle kopinaté, temně zelené. Kvete v květnu drobnými bílými květy. Plody jsou modročerné, ojíněné. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.

Barva květu: bílá
Doba květu: květen
Rozšíření: severovýchodní Turecko a západní Kavkaz
Ekologie: ve smíšených lesích a řídkých lesích kaštanovníku ve výšce 1 000 – 1 600 m
Status: červená kniha Gruzie.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, Tereza Samková



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

William James Sidis byl americký génius, disponoval mimořádnými matematickými a jazykovými schopnostmi. V dětství byl označován za zázračné dítě, v dospělosti za vyhořelého podivína žijícího v ústraní.

Zajímavosti

Sýkora krade srst spící lišce.

Věda

Václav II. byl mimo jiné i autorem tří básní, které jsou dodnes zachovány v písňovém rukopisu Codex Manesse.

Historie
Válka

Ganymed na snímku sondy Juno

Vesmír

Kritická údržba | Peking 2010

Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907