Stálezelené keře a stromy: Ďábelské dřevo vonokvětek

20.05.2019 - Pavel Sekerka

Vonokvětky jsou stálezelené keře a stromy, které botanici řadí do čeledi olivovníkovitých. Popsáno je kolem třiceti, převážně subtropických druhů, jež jsou rozšířeny v Severní Americe, východní Asii a na Kavkaze

<p>Vonokvětky jsou příbuzné ptačím zobům, od nichž se odlišují tím, že květy vyrůstají ve svazečcích; nikoliv v latě na konci větví. <strong>Atraktivní stálezelené stromy a keře s kožovitými listy připomínají cesmíny. Od nich se však poznají podle vstřícných listů.</strong> Květy vonokvětek jsou čtyřčetné a jejich korunní lístky obvykle srůstají v trubku. Tyčinky bývají dvě nebo čtyři. Plodem je peckovice. Anglický název Devilwood (ďábelské dřevo) odkazuje na obtížně zpracovatelné dřevo některých druhů. Na snímku <strong>vonokvětka cesmínolistá</strong> v kultivaru Rotundifolius jako bonsai.</p>

Vonokvětky jsou příbuzné ptačím zobům, od nichž se odlišují tím, že květy vyrůstají ve svazečcích; nikoliv v latě na konci větví. Atraktivní stálezelené stromy a keře s kožovitými listy připomínají cesmíny. Od nich se však poznají podle vstřícných listů. Květy vonokvětek jsou čtyřčetné a jejich korunní lístky obvykle srůstají v trubku. Tyčinky bývají dvě nebo čtyři. Plodem je peckovice. Anglický název Devilwood (ďábelské dřevo) odkazuje na obtížně zpracovatelné dřevo některých druhů. Na snímku vonokvětka cesmínolistá v kultivaru Rotundifolius jako bonsai.

<h3>Vonokvětka vonná <em>(Osmanthus fragrans)</em></h3><p>Jeden kilogram sušených květů se prodává za 4 000 dolarů. Květy nalezly užití i jako chuťové koringens (chuť vyvažující přísada) pro léčivé přípravky. Silice se pak využívá v kosmetice a odvar z kůry pomáhá při léčbě kožních zánětů, kašle a chorobách ledvin.</p><p>Do Evropy byla tato vonokvětka dovezena již v roce 1771, je však možné ji pěstovat pouze v teplejších oblastech. Jde o keř nebo strom s eliptickými či kopinatě kožovitými listy, které jsou dlouhé až 10 cm. <strong>Strom je oblíbený a často pěstovaný ve východní a střední Asii, v kultuře se objevuje především odrůda <em>Aurantiacus</em>, která má žlutooranžové, na podzim se rozvíjející květy.</strong> Kdo navštívil slavné čínské zahrady v Suzhou, nezapomene na jejich jemnou krásu a příjemnou vůni.</p><p>Lidé vonokvětku využili mnoha způsoby. <strong>Její nezralé plody konzervují ve slané vodě podobně jako olivy a vonné květy se používají především v Číně pro aromatizování čaje, alkoholu a sladkostí.</strong></p><p><strong>Výška: </strong>až 10 metrů<br /><strong>Barva květu: </strong>nažloutlá, žlutá až oranžová<br /><strong>Doba květu: </strong>září a říjen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Himálaje, Čína (Sečuán, Junan) a jižní Japonsko<br /><strong>Ekologie: </strong>horské stálezelené lesy až do výšky 3 000 metrů</p>

Vonokvětka vonná (Osmanthus fragrans)

Jeden kilogram sušených květů se prodává za 4 000 dolarů. Květy nalezly užití i jako chuťové koringens (chuť vyvažující přísada) pro léčivé přípravky. Silice se pak využívá v kosmetice a odvar z kůry pomáhá při léčbě kožních zánětů, kašle a chorobách ledvin.

Do Evropy byla tato vonokvětka dovezena již v roce 1771, je však možné ji pěstovat pouze v teplejších oblastech. Jde o keř nebo strom s eliptickými či kopinatě kožovitými listy, které jsou dlouhé až 10 cm. Strom je oblíbený a často pěstovaný ve východní a střední Asii, v kultuře se objevuje především odrůda Aurantiacus, která má žlutooranžové, na podzim se rozvíjející květy. Kdo navštívil slavné čínské zahrady v Suzhou, nezapomene na jejich jemnou krásu a příjemnou vůni.

Lidé vonokvětku využili mnoha způsoby. Její nezralé plody konzervují ve slané vodě podobně jako olivy a vonné květy se používají především v Číně pro aromatizování čaje, alkoholu a sladkostí.

Výška: až 10 metrů
Barva květu: nažloutlá, žlutá až oranžová
Doba květu: září a říjen
Rozšíření: Himálaje, Čína (Sečuán, Junan) a jižní Japonsko
Ekologie: horské stálezelené lesy až do výšky 3 000 metrů

<h3>Vonokvětka cesmínolistá <em>(Osmanthus heterophyllus)</em></h3><p>Vonokvětka cesmínolistá je zmiňována v nejstarší japonské kronice Kojiki z 8. století. V Japonsku se tato zahradní rostlina pěstuje v mnoha odrůdách, často s barevně skvrnitými listy. <strong>Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1859. </strong><strong>Jedná se o hustý keř nebo menší strom vysoký až osm metrů, u nás pěstované rostliny však jen zřídka přesahují výšku 1,5 metru. </strong>Dřevo bylo dříve používáno ve vojenství pro výrobu oštěpů, dnes jsou z něj vyřezávány hračky. Řada rostlin vytváří husté živé ploty.</p><p>Listy jsou velice variabilní a připomínají cesmíny. Bývají 3–7 cm dlouhé, na vrchní straně tmavě zelené, spodní strana je světle zelená. Mladé a menší rostliny mají ostnitě zubaté listy, vyšší rostliny, na které již nedosáhnou býložravci, mívají listy nezubaté. Květy jsou bílé, vonné a tvoří se v úžlabí listů. Tmavě purpurový plod zraje v létě devět měsíců po odkvětu.</p><p><strong>Barva květu: </strong>bílá<br /><strong>Doba květu: </strong>začátek zimy<br /><strong>Rozšíření: </strong>Japonsko a Tchaj-wan <br /><strong>Ekologie: </strong>podrost řídkých horských lesů</p>

Vonokvětka cesmínolistá (Osmanthus heterophyllus)

Vonokvětka cesmínolistá je zmiňována v nejstarší japonské kronice Kojiki z 8. století. V Japonsku se tato zahradní rostlina pěstuje v mnoha odrůdách, často s barevně skvrnitými listy. Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1859. Jedná se o hustý keř nebo menší strom vysoký až osm metrů, u nás pěstované rostliny však jen zřídka přesahují výšku 1,5 metru. Dřevo bylo dříve používáno ve vojenství pro výrobu oštěpů, dnes jsou z něj vyřezávány hračky. Řada rostlin vytváří husté živé ploty.

Listy jsou velice variabilní a připomínají cesmíny. Bývají 3–7 cm dlouhé, na vrchní straně tmavě zelené, spodní strana je světle zelená. Mladé a menší rostliny mají ostnitě zubaté listy, vyšší rostliny, na které již nedosáhnou býložravci, mívají listy nezubaté. Květy jsou bílé, vonné a tvoří se v úžlabí listů. Tmavě purpurový plod zraje v létě devět měsíců po odkvětu.

Barva květu: bílá
Doba květu: začátek zimy
Rozšíření: Japonsko a Tchaj-wan 
Ekologie: podrost řídkých horských lesů

<h3>Vonokvětka ozdobná <em>(Osmanthus decorus)</em></h3><p><em>(Phillyrea decora, P. vilmoriniana)</em></p><p>Tento druh botanici dlouho řadili do příbuzného rodu jamovec (<em>Phillyrea</em>). Jedná se o široký, pomalu rostoucí keř s poněkud strnulým habitem nebo menší, nepravidelně větvený strom. <strong>Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.</strong> Listy jsou až 10 cm dlouhé, tuhé, celokrajné, podlouhle kopinaté, temně zelené. Kvete v květnu drobnými bílými květy. Plody jsou modročerné, ojíněné. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.</p><p><strong>Barva květu: </strong>bílá<br /><strong>Doba květu: </strong>květen<br /><strong>Rozšíření: </strong>severovýchodní Turecko a západní Kavkaz<br /><strong>Ekologie: </strong>ve smíšených lesích a řídkých lesích kaštanovníku ve výšce 1 000 – 1 600 m<br /><strong>Status: </strong>červená kniha Gruzie.</p>

Vonokvětka ozdobná (Osmanthus decorus)

(Phillyrea decora, P. vilmoriniana)

Tento druh botanici dlouho řadili do příbuzného rodu jamovec (Phillyrea). Jedná se o široký, pomalu rostoucí keř s poněkud strnulým habitem nebo menší, nepravidelně větvený strom. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími. Listy jsou až 10 cm dlouhé, tuhé, celokrajné, podlouhle kopinaté, temně zelené. Kvete v květnu drobnými bílými květy. Plody jsou modročerné, ojíněné. Dospělý jedinec může dorůst do výšky kolem pěti metrů, u nás se v botanických zahradách setkáte s rostlinami podstatně menšími.

Barva květu: bílá
Doba květu: květen
Rozšíření: severovýchodní Turecko a západní Kavkaz
Ekologie: ve smíšených lesích a řídkých lesích kaštanovníku ve výšce 1 000 – 1 600 m
Status: červená kniha Gruzie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907