Stalinův otvírák konzerv: Sovětská samohybná houfnice ISU-152 (3)

Sovětský svaz přišel během druhé světové války s řadou velmi jednoduchých, ale nesmírně účinných zbraňových konceptů. Ikonou se stal střední tank T-34, který doplnila řada dalších neméně efektivních konstrukcí. Jednu z nejúspěšnějších představovala samohybná houfnice ISU-152

22.05.2022 - Jiří Vojáček



Mimořádná efektivita samohybných houfnic ISU-152 se ukázala, když 1. gardová tanková armáda generálplukovníka Michaila Katukovova bojovala na jaře 1944 na území Bukoviny, zhruba 90 km od prvorepublikových hranic ČSR. V jihozápadní části bojiště překvapil její jednotky rozhodný protiútok německých tanků. Klín čtyřiceti strojů PzKpfw V Panther prorazil za podpory letectva s mechanizovanými a pěšími jednotkami řídkou sovětskou obranou a mířil směrem k přístupům k osmdesátitisícovým Černovicím.

Třicet skolených pantherů

Pokud by se Němcům podařilo probojovat až k městu, Katukovovy jednotky by byly odříznuty, prakticky obklíčeny a jejich vyproštění by znemožnilo přípravy ofenzivních operací, které na dlouhodobě sporném území nedaleko rumunských hranic měly pokračovat. Aby velitelství armády předešlo pohromě, vyčlenilo ze záloh velitele pluk samohybných houfnic ISU-152. Sovětští stratégové dokázali z pohybu nepřátelských vojsk odhadnout cíl jejich ofenzivy, proto jednotky pluku rozmístili na vhodný kopec nad čárou německého postupu.

Když se Němci přiblížili, strhla se několikahodinová taktická bitva, během níž obě strany utrpěly značné ztráty. Zejména díky přesné palbě zkušených osádek ISU-152 a extrémní účinnosti munice pro houfnice ML-20S se podařilo německou protiofenzivu zastavit. Ten den muselo oblastní velení Wehrmachtu z útočících strojů odepsat plné tři čtvrtiny. Třicet vraků tanků Panther zůstalo na bojišti a další rozvoj útočných operací 1. gardové armády byl zajištěn.

Boje ve Východním Prusku

Během těžkých bojů v Prusku, které se stalo prvním územím třetí říše, na něž vstoupila noha rudoarmějce, prokazovaly sovětské jednotky samohybných houfnic opakovaně svoje schopnosti v přestřelkách s nepřátelskými tanky.

Během odražení protiútoku na Sambijském poloostrově (u dnešního Kaliningradu) velitel 378. gardového pluku rozestavil svoje ISU-152 do půlkruhu, aby mohly ostřelovat sektor o šířce 180 stupňů. Sedmého dubna 1945 jedna z baterií pluku zaujala pozici 250 metrů od nepřítele podél frontové linie. Útok 30 německých tanků a šesti útočných děl odrazila bez vlastních ztrát, pouze se dvěma poškozenými podvozky.

TIP: Ohromující Hitlerův čmelák: Německá samohybná houfnice SdKfz 165 Hummel

Podobná bitva, kdy samohybné houfnice ISU-152 odrazily nepřátelské obrněnce takřka beze ztrát, se odehrála 20. dubna 1945 v rámci berlínské operace ve východoberlínském obvodu Lichtenberg. O den dříve samohybné houfnice 360. gardového pluku a pěchota z 388. střelecké divize dobyly předměstí a na noc se v něm zakopaly. Když přišel německý protiútok pěšího pluku posíleného 15 tanky, gardovci deset z nich zničili spolu se zhruba třemistovkami německých vojáků – opět bez jediné ztráty.

Samohybná houfnice ISU-152

  • HMOTNOST: 46 tun
  • DÉLKA: 905 cm
  • ŠÍŘKA: 307 cm
  • VÝŠKA: 248 cm
  • PANCÉŘOVÁNÍ (ČELO / BOKY / ZÁĎ): NÁSTAVBA: 90 / 75 / 60 mm TRUP: 60–90 / 90 / 60 mm
  • POHONNÁ JEDNOTKA: vznětový 12válcový motor V-54K
  • VÝKON MOTORU: 388 kW
  • MAX. RYCHLOST: 35 / 18 km/h (silnice/terén)
  • DOJEZD: 220 km
  • HLAVNÍ VÝZBROJ: 1× 152mm houfnice ML-20S
  • VEDLEJŠÍ VÝZBROJ: 12,7mm kulomet DŠK
  • OSÁDKA: 5 mužů

Další články v sekci