Reklama


Šťastná princezna, nešťastná císařovna: Ani oddaný manžel nedokázal Sissi zadržet

21.12.2016 - Tereza Sýkorová

Když se o smrti své manželky doslechl František, byl zdrcený. Prý řekl: „Vy nevíte, jak moc jsem tu ženu miloval.“ Ale věděla to Sisi?

Císařská rodina -<p>Celá rodina pohromadě. Ve skutečnosti spolu trávili jen málo času</p>
Císařská rodina -

Celá rodina pohromadě. Ve skutečnosti spolu trávili jen málo času


Reklama

Dnes bychom řekli, že rakouská císařovna Alžběta byla kočka. Svým půvabem okouzlila i samotného císaře Františka Josefa I., který si ji odvezl do Vídně a udělal z ní císařovnu. S kočkou toho ale měla společného mnohem víc – byla divoká, tvrdohlavá a toužila po svobodě.

Z Mnichova do Vídně

Narodila se na Štědrý den roku 1837 v rodině bavorského vévody. V puse měla jeden zoubek. To prý přináší štěstí. Dostala jméno Alžběta, ale všichni jí říkali Sisi. Dětství strávila se sourozenci a matkou na venkovském sídle v Mnichově. Otce znala jen málo. Byl tak trochu do větru. Raději trávil čas s kamarády a milenkami než s rodinou. A malá Sisi jeho nespoutanost zdědila. V domě ji nic neudrželo. Celé dny běhala venku, plavala a jezdila na koni. 

To její starší sestra Helena byla úplně jiná. Vážná. Každý den pilně studovala. Připravovala se na skvělou budoucnost: Provdá se za samotného rakouského císaře! Tak to její maminka domluvila s matkou mladého vladaře. Obě dohazovačky byly totiž sestry. Když ale František přijel na námluvy, měl oči jen pro šestnáctiletou Sisi. „Ten půvab, ta dívčí a přece sladká rozpustilost!“ rozplýval se se před matkou. František se rozhodl. Sisi se ani nenadála a už seděla na trůně Rakouska-Uherska.

Věčně na útěku

Jenže pohádkový začátek neměl ani trochu pohádkové pokračování. Sisi si musela najít způsob, jak si vynahradit chybějící rodinné štěstí. Začala se až s posedlostí starat o svůj vzhled. Také ji okouzlilo cestování. To bylo přesně to pravé pro její dobrodružnou a svobodnou mysl! Vždy, když se cítila ve Vídni smutná, vyrazila na cesty. František by ji měl raději doma, přesto cesty štědře platil. A císařovna se nestyděla utrácet – za umění, za šaty, početné služebnictvo.

Kolikrát to byly nebezpečné cesty. Jednou se Sisi třeba nechala přivázat k palubě lodi, když zrovna zuřila silná bouřka. Chtěla na vlastní kůži pocítit ten divoký živel.Spoustu času strávila na ostrovech Korfu a Madeira, ale nejlíp se cítila v Uhrách – Maďarsku. Maďaři nebyli v upjaté Vídni příliš oblíbení. Právě jejich upřímnost a srdečnost ale Sisi učarovaly. Vyrážela smístní šlechtou na lovy a cítila se jako kdysi dávno doma v Mnichově.

Poslední nešťastné roky

V roce 1889 spáchal Rudolf sebevraždu. Sisi smrt jediného syna zničila, i když spolu neměli hluboký vztah. Od toho dne nosila pouze černé šaty a vyhýbala se společnosti. Zřejmě trpěla depresemi. Jen s několika dvorními dámami bloudila po Evropě. Svou poslední cestu podnikla do švýcarské Ženevy.

TIP: Bujón a spousta sladkostí: „Fitness” jídla anorektičky Sissi

Ten den měla ze Švýcarska odplout. Svým typicky rychlým krokem si to rázovala do přístavu, dvorní dáma v závěsu za ní nestíhala. Najednou před ni skočil mladík s malým nožíkem a píchl ji přímo do srdce. Sisi snad ani necítila bolest a dál pokračovala v chůzi. Po několika metrech se ale zhroutila na zem mrtvá. Mladého vraha brzy chytli. Na svůj čin byl hrdý – bojoval přece proti monarchii. 

 

  • Zdroj textu:

    Časostroj 6/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle záznamů Theodora Morella bral Hitler 74 různých léků a substancí, včetně heroinu, kokainu a injekcí testosteronu.

Zajímavosti

Astroláb - Starý navigační nástroj z portugalské lodi.

Věda

Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.

Vesmír

Na účastníky čekaly popravy i konfiskace

Historie
Revue

 Mnoho prvoválečných pilotů mělo po válce problém s uplatněním. Ne tak Hermann Göring, jenž dosáhl 22 vítězství a po roce 1918 se spřáhl s nacisty.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907