Šťastný úlovek: Vědci pozorovali explozi supernovy téměř v reálném čase
Loňská exploze supernovy v galaxii Větrník poskytla astronomům příležitost sledovat téměř celou počáteční fázi této ohromující vesmírné události. Následná analýza shromážděných dat se stala základem pro odvážnou hypotézu.
Zachytit supernovu během prvotní exploze je nesmírně obtížné. Neumíme je předpovědět a jsou velice vzácné. V Mléčné dráze se objeví zhruba jedna supernova za století. Pozorování té nejmladší je ale podstatě staršího data – supernovu SN 1604, známou též jako Keplerovu, jsme pozorovali před více než 400 lety. Naštěstí pro astronomy supernovy explodují i v ostatních galaxiích kolem nás. V loňském roce v tomto směru astronomy velice potěšila supernova SN 2023ixf, která explodovala v blízké galaxii Větrník.
Vědecké manévry
Supernovu objevil japonský amatérský astronom Koichi Itagaki 19. května 2023. Klíčová prvotní fáze supernovy trvá jen hodiny, takže bylo nutné jednat velice rychle. K objevu došlo v pátek v noci, ale Itagakimu se povedlo během pár hodin umístit zprávu o supernově na významný mezinárodní server Transient Name Server. Díky tomu se podařilo zburcovat astronomy celého světa a necelou hodinu poté se již významné teleskopy otáčely na místo exploze. Pro vědce je takto rychlá reakce zcela výjimečná.
Jedním z těch, kdo tehdy strávili bezesnou noc sběrem fantastických dat o supernově prakticky v reálném čase na počátku exploze, byl Erez Zimmerman z izraelského Weizmannova institutu věd. Vědecký časopis Nature v těchto dnech zveřejnil studii Zimmermanova týmu, která shrnuje pozorování supernovy SN 2023ixf.
Zimmerman a spol. v květnu 2023 šťastnou souhrou okolností zrovna pracovali s Hubbleovým dalekohledem a zkoumali pozůstatky supernov v oblasti UV záření. Najednou měli příležitost pozorovat čerstvou supernovu. Zimmerman si cení především toho, že měli jako první možnost detailně sledovat, jak se záření exploze supernovy vynořuje z mračna materiálu, které obklopovalo umírající hvězdu.
Zrození černé díry?
Kromě Hubbleova teleskopu se na mapování exploze supernovy podílela také americká vesmírná observatoř Swift nebo vědci z havajské Keckovy observatoře. Kompilace vysoce kvalitních dat umožnila výzkumníkům zmapovat dvě vnější vrstvy explodující hvězdy a přijít s mimořádnou hypotézou.
Podle vědců se v důsledku hvězdné exploze zřejmě zrodila černá díra. Naznačují to zjištěné rozdíly v množství a povaze okolního materiálu před explozí a po ní. Podle Ido Iraniho, který se na výzkumu supernovy SN 2023ixf podílel, je možné, že chybějící materiál skončil v nenasytném chřtánu černé díry.
