Reklama


Střední tank M3 Lee: Staromódní americký obrněnec (2)

15.04.2018 - Lukáš Visingr

Střední tank M3 je na první pohled zvláštní koncepcí, jež se zrodila coby výsledek rychlého vývoje reagujícího na úspěchy německých panzerů. Navzdory svému nezvyklému vzhledu a některým počátečním problémům se osvědčil a poté v podstatě vytvořil základ americké konstrukční školy středních tanků

<p>Americké stroje (včetně tanku M3) hojně využívala i britská armáda, například během kampaně v Barmě</p>

Americké stroje (včetně tanku M3) hojně využívala i britská armáda, například během kampaně v Barmě


Reklama

Prvním zákazníkem se ale nestala US Army, nýbrž armáda Britského impéria, která naléhavě potřebovala nové tanky pro tažení v severní Africe. První kusy M3 proto putovaly do Anglie, avšak ne všechny vyrobené exempláře základního (výše popsaného) provedení M3 byly shodné. Celkem jich vzniklo 4 924 kusů, z nichž okolo 1 250 odebrali Britové v modifikaci, která měla odlišnou věž podle jejich vlastního návrhu.

Předchozí část: Střední tank M3 Lee: Staromódní americký obrněnec (1)

Verze pro Brity

Lišila se přesahujícími okraji, postrádala velitelskou kupoli a na její zadní části se objevil převis pro montáž vysílačky. Tanky M3 s touto věží britská armáda označila jako General Grant, kdežto vozidla s původní americkou věží měla označení General Lee. Oba názvy se však běžně zkracovaly na Grant a Lee a později se používaly i v americké armádě, která tehdy tankům slovní jména nedávala (a podobně tomu bylo později i s tankem M4 neboli Sherman, původně General Sherman).

Následovala varianta M3A1 alias Lee II (pak se původní vozidla M3 začala nazývat také Grant I a Lee I), která měla jako jediná korbu odlitou v jednom celku; vzniklo 300 vozidel. V nejmenším množství se vyráběla verze M3A2 Lee III se svařovanou korbou, jelikož té bylo zhotoveno jen dvanáct exemplářů. Tanky verze M3A3 měly svařovanou korbu a dva diesely General Motors 6-71 s celkovým výkonem 355 kW. Dodávaly je dvě různé továrny, což se odráželo v určitých rozdílech, kvůli kterým je Britové rozlišovali pod jmény Lee IV a Lee V; celkem vzniklo 322 kusů.

Další úprava jménem M3A4 čili Lee VI se vrátila k nýtování, ale korba byla prodloužena a vozidlo poháněl benzinový agregát Chrysler A-57, z linek sjelo celkově 109 tanků této varianty. A poslední provedení neslo název M3A5, vzniklo v počtu 591 kusů a z hlediska konstrukce šlo vlastně o základní M3, ale opatřený dieselem General Motors. Přestože mělo „americkou“ věž, v Británii obdrželo název Grant II. Vedle samotných tanků se dodávala řada účelových variant, především vyprošťovací vozidla M31, tahače M32 nebo samohybná děla M7 a M12.

Tanky M3 proti Afrikakorpsu

Ze sériové výroby, kterou zajišťovalo pět továren a která běžela do prosince 1942, celkově vzešlo 6 258 kusů tanků M3 všech verzí. Z nich 2 855 získala Velká Británie, kterou tento obchod vyšel na tehdy ohromující částku 240 milionů dolarů. Šlo víceméně o všechny finanční prostředky, kterými Británie disponovala na nákupy v USA. Svízelnou situaci vyřešil až zákon o půjčce a pronájmu, díky němuž mohli Američané začít Brity podporovat „na dluh“.

První tanky M3 byly dodány britské armádě v únoru 1942 a prodělaly svůj křest ohněm 26. května 1942 v bitvě u Gazaly. Ta sice skončila drtivým vítězstvím vojsk Osy, která obsadila klíčový přístav Tobruk, avšak tanky M3 se už tehdy ukázaly jako docela slibný typ, a to navzdory své fakticky zastaralé konstrukci a vysoké siluetě. Vynikaly především spolehlivostí a jejich 75mm dělo znamenalo pro Němce nepříjemné překvapení, neboť jeho nástup ukončil dobu převahy německých tanků nad britskými.

Další africké zkušenosti

Díky dostřelu, přesnosti a průraznosti dokázal ničit střední PzKpfw III na vzdálenost, na jakou mohly jejich 50mm kanóny nanejvýš poškrábat americký pancíř, a mohl spolehlivě „přestřílet“ i první varianty těžšího tanku PzKpfw IV. Nad celkově nepovedenými italskými tanky zcela jednoznačně dominoval. To, že britští (a poté i američtí) vojáci s tanky M3 utrpěli v Africe několik porážek, bylo zejména důsledkem taktické vyspělosti, nikoliv technické nadvlády Osy.

Američané se svými M3 prožili debakl v únoru 1943 během bitvy v Kasserinském průsmyku, kde od Němců utrpěli opravdu krutou porážku. Příčinu však opět nelze hledat v technické převaze, ale hlavně ve skutečnosti, že zcela nezkušení Američané zde stáli proti nejlepším veteránům Rommelova afrického sboru. Obrněnce M3 se posléze objevily i v tažení v západní Evropě, avšak tehdy již měly pouze pomocnou roli. Úlohu hlavního typu tanku západních Spojenců v té době totiž převzal M4 Sherman.

Na Pacifik stále špička

Tanky M3 se však objevily i na dalších druhoválečných bojištích včetně Asie a Tichomoří, a to opět v amerických i britských barvách. Do bojů proti Japoncům zasáhly obrněnce US Army jen jednou, a to v listopadu 1943 na ostrově Makin, ale síly Britského impéria používaly tanky M3 v jihovýchodní Asii zhruba od poloviny roku 1943 až do konce války. Jakmile totiž britské síly v Evropě získaly první tanky Sherman, začaly své M3 předávat armádám Austrálie a Indie, které celkem získaly asi 1 700 vozidel.

Kromě toho je stále nasazovali i samotní Britové, zvláště v Barmě. Z pohledu evropského bojiště, kde se střetávala špička tehdejších tankových technologií, sice šlo o nepochybně zastaralou konstrukci, v Pacifiku se ale situace zcela lišila. Japonské obrněnce totiž byly celkově slabé, a tudíž s nimi 75mm kanóny tanků M3 obvykle neměly sebemenší problém.

M3 General Lee

  • OSÁDKA: 6 až 7 mužů
  • BOJOVÁ HMOTNOST: 30,7 t
  • CELKOVÁ DÉLKA: 5,64 m
  • CELKOVÁ ŠÍŘKA: 2,72 m
  • CELKOVÁ VÝŠKA: 3,12 m
  • SVĚTLÁ VÝŠKA: 0,43 m
  • TYP MOTORU: benzinový Continental R-975-EC2
  • VÝKON MOTORU: 253 kW (340 koní)
  • MAX. RYCHLOST NA SILNICI: 42 km/h
  • MAX. DOJEZD NA SILNICI: 190 km
  • TLOUŠŤKA PANCÍŘE: 12 až 51 mm
  • KANÓNOVÁ VÝZBROJ: 1× 75mm M2/M3, 1× 37mm M5/M6
  • KULOMETNÁ VÝZBROJ: 2–4× 7,62mm M1919A4 

Pro soudruhy do SSSR

Posledním velkým uživatelem tanků M3 se stala Rudá armáda, která v rámci zákona o půjčce a pronájmu obdržela mezi roky 1942 a 1943 celkem 1 386 obrněnců General Lee, tedy v provedení s původní americkou věží. I přes to jim Rusové zpravidla říkali „Grant“. Oficiálně se pro ně užíval název M3s (čili střední), aby se odlišily od tanků M3 Stuart, v SSSR označovaných i jako M3l (neboli lehké). Nasazení M3 Lee na východní frontě však nemělo nijak velký význam. Zpočátku sice Sověti kvůli své zoufalé situaci sahali po jakékoliv technice, jež byla k dispozici, v průběhu 1943 ale tanky M3 nedokázaly čelit novým německým panzerům a Rudá armáda navíc už získávala dostatek nových T-34.

Několik desítek M3 se sice zúčastnilo slavné bitvy u Kurska, většinu „třípodlažních“ amerických strojů Sověti stahovali na méně významná bojiště, např. arktickou frontu. Americké tanky se používaly až do konce války, je doloženo jejich nasazení proti Japoncům v srpnu 1945. Obecně ale sovětští tankisté neměli M3 v oblibě především kvůli jejich vysoké siluetě, snadno a na velké vzdálenosti rozpoznatelné německými protitankovými dělostřelci.

Střední tank M3 tedy představoval sice poněkud staromódní, ale vzhledem k časovému tlaku vlastně docela podařené dočasné řešení. V rámci možností odvedl dobrou práci, vedle toho se stal také důležitým zdrojem zkušeností pro armádní velitele i strojírenský průmysl a tím pádem i konstrukci svého nástupce M4 Sherman. 

  • Zdroj textu: II. světová
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lady Taj - Sin Čuej 

kde: Čína | stáří: asi 2 000 let

Mumii Lady Taj (vlastním jménem Sin Čuej) objevili dělníci v roce 1971 během výkopových prací: V hrobce, která obsahovala přes tisíc perfektně zachovalých artefaktů, nalezli tělo s vlasy, pohyblivými končetinami a pružnou kůží. Mumie natolik připomínala čerstvě zesnulou, že ji musela „ohledat“ policie, aby vyloučila, že se jedná o pohřešovanou ženu. Posléze se mimo jiné zjistilo, že se vnitřnosti Lady Taj zcela zachovaly: V žaludku se dokonce nacházely zbytky posledního pokrmu. Srdce zřejmě poškodil infarkt a arterie ucpal nadbytek tuku z nevhodné stravy. Manželka panovníka čínské oblasti Taj také trpěla nadváhou. 

Zajímavosti

Podle analýz v současné době zodpovídá uhlí ve Velké Británii za pouhých 5,3 procenta vyrobené energie. V roce 1995 to přitom bylo celých 22 procent. 

Věda

V prosinci 1980 se k polským hranicím stahovaly jednotky Varšavské smlouvy včetně sovětských vojsk v Československu. Na snímku tanky sovětské armády v únoru 1990

Válka
Revue

Galaxie NGC 6240 na snímku Hubbleova vesmírného teleskopu

Vesmír

Charles Baudelaire (1821 – 1867) byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907