Středověké šípy způsobovaly děsivá zranění

09.05.2020 - Stanislav Mihulka

Středověké pozůstatky z Exeteru odhalují ničivou sílu šípů schopných prostřelit i pevné brnění

<p>Poranění způsobená středověkým šípem připomíná soudobá střelná zranění.</p>

Poranění způsobená středověkým šípem připomíná soudobá střelná zranění.


Reklama

O posledním korunovaném anglosaském králi Haroldovi se vypráví, že ho v rozhodujícím okamžiku bitvy u Hastings v roce 1066, zasáhl do oka normanský šíp. Jeho smrt pak přivedla na anglický trůn normanskou dynastii. Okolnosti Haraldovy smrti doposud nejsou zcela jasné. Nový výzkum britských archeologů ale ukázal, že pokud krále Anglie skutečně trefil šíp, šlo o nesmírně bolestivou smrt.

Badatelé studovali soubor středověkých kostí z 15. století, které byly objeveny při stavbě obchodního centra ve městě Exeter. V těch místech se zřejmě nacházelo pohřebiště středověkého kláštera, kde byly pochováni rytíři a další významné osobnosti. Řada těchto kostí nese stopy vážných zranění, která podle všeho způsobily šípy, vypálené z anglického dlouhého luku.

TIP: Svědectví lebek: Ve středověké Anglii bylo nejvíce násilí přímo v Londýně

Součástí výzkumu byla i lebka, jejíž majitel byl zřejmě usmrcen šípem s hrotem ve tvaru čtyřhranného bodce. Tyto šípy byly používány k prostřelování těžké zbroje a za letu rotovaly. Zásah takovým šípem přímo do oka měl zcela devastující následky. Poranění tímto šípem připomíná soudobá střelná zranění, při nichž kulka při vniknutí do těla zanechá jen malý otvor, ale při výletu vyvolá rozsáhlá poškození tkání.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Myrabella / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907