Stříbro, cín a saze: Jak se žilo horníkům v Čechách?

03.01.2017 - Vladimír Socha

Jak vlastně vypadal krušný život prostého českého havíře?

Dějiny hornictví -<p>Nerostné bohatství na území dnešní České republiky bylo intenzivně využíváno již v dávných dobách</p>
Dějiny hornictví -

Nerostné bohatství na území dnešní České republiky bylo intenzivně využíváno již v dávných dobách


Reklama

Doba největšího rozkvětu hornictví v Čechách přišla až v průběhu 12. a 13. století. Byla spojena s vládou Přemysla II. a zejména později Václava II. (1271–1305). Právě on v roce 1300 vydal první horní zákon s názvem Jus regale montanorum, jež znamenal významný milník v dějinách hornictví.

Rozmach hornictví

Uzákonil jím totiž horní a mincovní regál (právo), svobodu báňského podnikání a v neposlední řadě pravidla pro řízení dolní činnosti. Právě tato reforma přispěla kromě rozvoje hornictví také k celkové hospodářské prosperitě země i uznání autority českého státu. Připravila tak půdu pro vládu Karla IV., jenž tak roku 1346 mohl ve slavné zlaté bule potvrdit právo českého krále na horní i mincovní regál. 

Husité v nemilosti

Období tohoto velkého rozmachu souvisí také s otevíráním velkých ložisek zlatých a stříbrných rud. Vznikly tak doly v Jihlavě, Jílovém, Písku, Německém Brodě a zejména pak Kutné Hoře. Právě v posledním zmiňovaném městě se nacházely ve své době možná nejslavnější středověké doly vůbec. Před husitskými válkami šlo dokonce o druhé nejvýznamnější město českých zemí, hned po Praze. Z obecných dějin je známo, že kutnohorští, z nichž velké procento tvořili Němci, byli k husitům velmi nepřátelští; nechvalně proslulý je případ údajného zavraždění 1 600 husitů, jejichž těla měli zlostí horníci naházet do kutnohorských šachet. V dalším průběhu válek však věhlas města postupně upadal. Naději na zlepšení situace navíc zmařil i  objev Nového světa v roce 1492, zakrátko po němž evropské trhy zaplavilo levné zlato a stříbro z amerických dolů. V dalších stoletích tak doly neschopné konkurence pouze živořily a místo cenných rud se zde dobývaly spíše vitriolové břidlice a grafit (tzv. černá země), které tehdy sloužily například k výrobě ozdobných předmětů.

Dolar podle tolaru

Porážka českých stavů na Bílé hoře v roce 1620 a následná Třicetiletá válka zdevastovala velkou část českého i tehdejšího německého území a znamenala pro rozvíjející se hornictví velký krok zpátky. Jedinou světlou výjimkou se stal Jáchymov, který dosáhl na krátkou dobu světového jména. Není bez zajímavosti, že od slova Joachimsthaler, v překladu jáchymovský tolar, pochází označení dnešní americké měny, dolaru. V době největšího lesku navíc v Jáchymově pracovalo údajně až 12 000 horníků. Osudným se ovšem městu stal fakt, že patřil rodu Šliků, jejichž majetek byl po Bílé hoře těžce zasažen. Věhlas této bašty hornictví částečně obnovil až objev radiových rud na konci 19. století. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost 8/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907