STS-41G: Raketoplán Challenger a jeho mise plná prvenství

- Vít Straka

Před 35 lety, 5. října 1984, se do vesmíru vydal raketoplán Challenger na misi, jež si připsala řadu primátů: Ať už šlo o sedmičlennou posádku, dvě ženy na palubě, výstup první Američanky, premiéru kanadského astronauta na orbitě, či demonstraci tankování družic přímo v kosmu

<p>Výstup Davida Leestmy a Kathryn Sullivanové k hydrazinovému tankovacímu zařízení. Vpravo start raketoplánu Challenger z kosmodromu na Floridě.</p>

Výstup Davida Leestmy a Kathryn Sullivanové k hydrazinovému tankovacímu zařízení. Vpravo start raketoplánu Challenger z kosmodromu na Floridě.

5 . 10 . 1984

Reklama

Challenger vzlétl z Floridy a již necelých devět hodin po startu byla z nákladového prostoru vypuštěna družice ERBS neboli Earth Radiation Budget Satellite, načež pomocí vlastních motorů vystoupala na dráhu ve výšce přes 560 km. Tam pak měřila, jaké množství energie dostává Země od Slunce a také kolik jí vyzařuje zpět do vesmíru. Dalším předmětem zájmu satelitu bylo sezonní proudění z tropických do polárních oblastí naší planety. 

Sedm statečných

V kokpitu Challengeru odvádělo svou práci rekordních sedm astronautů: velitel Robert Crippen, veterán z úplně první mise kosmického letounu v roce 1981, pilot Jon McBride, letoví specialisté Kathryn Sullivanová, Sally Rideová, David Leestma, Paul Scully-Power a kanadský vědec Marc Garneau

Důležité zařízení na palubě představoval mimo jiné systém SIR-B (Shuttle Imaging Radar-B) pro dálkový průzkum Země. Jeho přístroje pořizovaly snímky pro mapování různých oblastí naší planety, pátraly po ropě a jiných přírodních zdrojích, měřily znečištění ovzduší a rovněž testovaly nové technologie pro citlivější studium zemského povrchu z oběžné dráhy. 

Paul Scully-Power byl zas vyslancem Výzkumné laboratoře vojenského námořnictva a ve vesmíru se věnoval pozorování oblastí zájmu ve světových oceánech. 

Vrchol expedice

Pomyslný vrchol mise přišel 11. října, kdy se Leestma a Sullivanová – jako historicky první Američanka – vydali ve skafandrech ven, do nákladového prostoru Challengeru. Měli tam vyzkoušet novou technologii pro doplňování paliva do nádrží starších družic posádkami raketoplánů přímo ve vesmíru. Dvojice se přesunula do zadní části nákladového prostoru a připojila trubice pro průtok hydrazinu k maketě servisního panelu satelitu. Po kontrole těsnosti spojení se oba astronauti vrátili do kokpitu raketoplánu, odkud přes řídicí panel na dálku zahájili přečerpávání, jelikož hydrazin je vysoce toxický a korozivní. Pro úplnost dodejme, že první ženou v dějinách, jež vystoupila ve skafandru mimo vesmírnou loď, se stala sovětská kosmonautka Světlana Savická jen několik měsíců před startem Challengeru.

TIP: Nejdelší, nejkratší, nejnebezpečnější: Rekordní výstupy do otevřeného vesmíru 

Posádka mise STS-41G také měřila radiační prostředí na oběžné dráze nebo pomocí IMAX kamery natáčela film The Dream Is Alive („sen žije“), který zahrnoval i záběry z výstupu Leestmy a Sullivanové. Raketoplán přistál po osmi dnech letu na floridské dráze, jen pár kilometrů od startovací rampy. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907