Svatovítská neděle v Sarajevu: Atentát na Františka Ferdinanda d’Este (3)

04.08.2019 - Jiří Skoupý

Dne 28. června 1914 ukončily výstřely atentátníka v Sarajevu život následníka habsburského trůnu a jeho manželky. Tímto dnem také skončila takzvaná Belle Époque a otevřela se cesta ke světové válce

<p>Pořádkové složky zadržely a odvádějí Gavrila Principa z místa činu.</p>

Pořádkové složky zadržely a odvádějí Gavrila Principa z místa činu.


Reklama

Nyní se jelo tak rychle, jak jen konstrukce automobilů a stav vozovky dovolovaly. Na schodech před budovou radnice už stáli připraveni starosta Čurčić i vládní komisař Gerde, kteří sice slyšeli výbuch, ale nedokázali jej odlišit od oslavných salv, takže o atentátu zatím vůbec nic netušili.

Změna plánu

Na chodníku po příjezdu kolony začal slavnostní ceremoniál se zdravicí nebohého starosty, která však za dané situace působila spíše tragikomicky, protože si rozlícený arcivévoda neodpustil přerušit jeho řeč kousavou poznámkou: „Člověk přijede do Sarajeva na návštěvu a je přivítán bombami! To je skandál! Nyní hovořte, pane starosto.“

Po pronesení vlastní zdravice v srbochorvatštině, s níž musel narychlo přiběhnout hofmistr Rumerskirch, který se zdržel při prvním atentátu, a návštěvě radnice se František Ferdinand rozhodl, že pojede navštívit zraněného Merizziho. Na levé stupátko auta si tentokrát stoupl Harrach ve snaze chránit svým tělem arcivévodu. Místodržící Potiorek dostal za úkol vyrozumět šoféry o změně trasy, ale z nevysvětlitelných důvodů na to zapomněl. Automobily vyrazily, ale jejich pořadí se změnilo. Vůz s policisty již dále nepokračoval a Harrachův stroj jel nyní druhý za automobilem se starostou Čurčićem. 

Chytit se příležitosti

První auto kolony odbočilo v souladu s původním plánem – tedy směrem k muzeu – na nároží s obchodem Moritze Schillera do ulice Františka Josefa. Lojka se však v Sarajevu nevyznal, a tak tento vůz následoval. Vzápětí jej ale Potiorek vyzval, aby zastavil, vycouval a pokračoval dále po Appelově nábřeží. A vtom se to stalo. V průběhu zdlouhavého přeřazování na zpětný chod náhle zazněly dva výstřely studenta Principa. Ten ve stísněném davu zavrhl použití granátu, který měl u sebe, a rozhodl se pro pistoli.

Naplno se chopil naskytnuté příležitosti, přestože se na místě činu v tu chvíli nacházel víceméně náhodou a ulici přešel až na poslední chvíli. Po prvním neúspěšném atentátu navíc pokládal celou akci za definitivně zmařenou. Princip později vypověděl, že první rána byla určena Potiorkovi. Kulka ale prošla pod úhlem asi 45 stupňů karoserií, zaryla se vévodkyni přes korzet do pravého boku a rozervala jí pravou žaludeční arterii. Druhá vypálená kulka prolétla na pravé straně pod límcem následníkovy uniformy a uvízla v páteři. Arcivévoda se poté zadusil vlastní krví.

Sedm kulí sarajevských 

Je jisté, že Princip přes své nezpochybnitelné rozčilení přece jen mířil na hruď Františka Ferdinanda, a ne na vévodkyni. Přesto jak zpětný ráz poloautomatické pistole, tak i střelcova relativní nezkušenost spolu s jeho momentálním rozčilením mohly hrát nezanedbatelnou roli. Dokonce i vlastní atentátníkova výpověď před vyšetřujícím soudcem Leonem Pfefferem na policejní stanici v době bezprostředně po zatčení působí poněkud lakonicky a rozhodně nevnáší do celé záležitosti o nic více světla: „Kam jsem v ten okamžik mířil, nevím, ale jsem si jist, že jsem mířil na následníka trůnu.“

Snazší bude nalézt odpovědět na otázku, kde vlastně Princip přesně stál. A víme také, jak se na svém místě ocitl. To zjistili soudní odborníci na místě činu ještě téhož dne: stál 1 m 70 cm před Schillerovým obchodem a 2 m 76 cm od rohu domu. Jeho přesnou polohu ostatně donedávna určoval svérázný památník – umělecky ztvárněné otisky stop v betonovém bloku vsazeném do chodníku.

Dokončení: Svatovítská neděle v Sarajevu: Atentát na Františka Ferdinanda d’Este (4)

Většina autorů píšících o atentátu hovoří o tom, že Princip spatřil zastavující vůz s arcivévodou přes výklad Schillerova obchodu, v němž se v tom okamžiku právě nacházel. Chvíle před atentátem však ve skutečnosti strávil ve vinárně Branka Semize na rohu ulice Františka Josefa a ulice Kundurdžiluk (Obuvnické). Minci, kterou Princip zaplatil, uchovával majitel podniku jako cennou relikvii.

  • Zdroj textu:

    I. světová

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907