Svým urbanistickým řešením předběhla Praha svou dobu o staletí

07.02.2021 - redakce pořadů Víkend a Nikol Patíková

Karel IV. chtěl z Prahy vytvořit hlavní město středověkého světa, jež by předčilo i Řím či Jeruzalém. Za svou vizí neústupně kráčel, a vybudoval tak metropoli plnou mystérií i staveb odpovídajících znalostem astronomie

<p>Nad katedrálou sv. Víta se odehrává astronomický úkaz známý jako pražské mystérium.</p>

Nad katedrálou sv. Víta se odehrává astronomický úkaz známý jako pražské mystérium.


Reklama

Zapomeňme nyní na Prahu coby tepající velkoměsto. Pandemie nám poskytla trochu jinou perspektivu a pomohla odhalit to, co zůstává na první pohled skryto: tajemné symboly, mystiku a záhady, jež nedají spát historikům ani běžným návštěvníkům. 

Tisíce studentů

Stavby jako Karlštejn, katedrála sv. Víta, Karlův most a další dnes možná poněkud zastínily význam projektu, který ve druhé polovině 14. století neměl obdoby – a sice obrovského univerzitního města pro padesát tisíc lidí. „Karel IV. stanovil, že volba římského krále bude ve Frankfurtu, korunovace v Cáchách, první říšský sněm v Norimberku a sídlo v Praze. Logicky tedy potřeboval vybudovat město, jež by ho reprezentovalo, a tím bylo Nové Město pražské,“ popisuje Jan Royt, prorektor Karlovy univerzity a historik umění.

Když se ve středověku chtělo nějaké sídlo vyšvihnout nad ostatní, snažili se ho stavitelé připodobnit Římu coby centru církve. Pražské trojměstí Hradčany, Staré a Nové Město, obehnané deset metrů vysokými hradbami a hlídané jednadvaceti věžemi, nenechalo v daném směru nikoho na pochybách. Zbožný Karel IV. šel ovšem ještě dál: V jeho představách se totiž mělo zároveň jednat o místo plné mystiky a podobenství. Panovník tak třeba soustředil do Prahy výjimečné množství ostatků svatých, aby mimo jiné dopomohly obyvatelům ke spáse. 

Srdce moci

Relikvie měly město proměnit v srdce světské i duchovní moci. Mělo se stát nejen druhým Římem, ale ve chvíli posledního soudu snad i bájným nebeským Jeruzalémem. „Karel věřil, že kam se podaří shromáždit kompletní ostatky Kristova utrpení, tam Ježíš v den posledního soudu sestoupí,“ objasňuje Royt. „S lehkou nadsázkou se dá říct, že chtěl Krista tak trošku splést, aby se nevrátil v Palestině, ale v Praze,“ doplňuje publicista David Černý.

Uspořádání Nového Města kdysi promýšlely ty nejlepší mozky. Systém náměstí a rovnoběžných ulic předběhl dobu o staletí a Praha patřila k největším metropolím středověku. „Karlova koncepce nebyla náhodná, vše navazovalo na běh světa a na to, jak jej tehdejší člověk vnímal. Dokonce Vodičkova s Jindřišskou, které spojují Karlovo a Senovážné náměstí, prostupují Václavským náměstím ve zlatém řezu,“ líčí Černý.

Pražské mystérium

Tzv. pražské mystérium lze pozorovat od Staroměstské mostecké věže a mimo jiné jej zachytil svobodný zednář Alfons Mucha na první československé známce. „O letním slunovratovém večeru projde Slunce nejdřív lucernou velké věže svatovítské katedrály, pod kterou spočívají ostatky svatého Václava, pak pokračuje přes menší věž, potažmo ostatky svatého Vojtěcha, a zapadne do střechy chrámu zhruba v místech, kde spočívá svatý Vít,“ vysvětluje Černý. „Jde vlastně o poctu svatému Vítu, patronovi slunovratu, který ve středověku připadal na jeho svátek 15. června.“

TIP: Nástrahy nočního města: Rvačky, přepadení a násilí v rudolfinské Praze

Pečlivě propočítané polohy náměstí i ulic či slunovrat nad Hradem tvoří jen střípky záhad, jež Praha nabízí. Záleží tak na nás, zda v ní uvidíme pouze současnou moderní metropoli, nebo třeba i nový Řím, či dokonce nebeský Jeruzalém. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907