Tajemný svatý grál: Pohár hledali Artušovi rytíři i nacisté

11.03.2019 - Jan Hrdina

Nedostižný kouzelný předmět, který dává svému vlastníkovi věčné mládí, štěstí i nesmrtelnost, již po staletí mnozí hledají. Nedá spát ani současným historikům, kteří před několika lety oznámili jeho nález ve španělském Leónu

<p>Rytíři kulatého stolu kolem grálu</p>

Rytíři kulatého stolu kolem grálu


Reklama

Grál představuje velké tajemství tím, čím vlastně je i co prezentuje. Mnozí jej považují za kalich či misku, z níž Kristus pil při poslední večeři. Další se domnívají, že jde o magický krystal a logický je též názor, že se jedná o kouzelný kotel z keltských mýtů. Není divu, že se s tímto magickým předmětem můžeme setkat v epickém cyklu o králi Artušovi.

Sen rytířů

Původně svatý grál součástí artušovských příběhů vůbec nebyl. Poprvé se v nich objevil teprve v druhé polovině 12. století v romanci o rytíři Percevalovi. Dílo pochází z pera Chrétiena de Troyes, který předmět popisuje jako nádobu na hostině. Od té doby začal grál hrát důležitou úlohu v legendách o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu, kteří za ním putovali. Toto putování je nádherným obrazotvorným vyjádřením středověké snahy po odhalení tajemství tvoření a práce s hmotou, jež se promítlo do vzniku úžasných staveb, jakými jsou středověké katedrály. Snaha odhalit tajemství dávných stavitelů byla stejně silná jako vytržení Jeruzaléma z rukou bezvěrců během křížových výprav.

Mnohem dříve než za grálem se ovšem král Artuš vypravil za magickým kotlem, jedním z oněch čarovných předmětů, které mají svou nezastupitelnou úlohu v keltských, zejména irských mýtech. Velšský bard Taliesin vyslal již v 6. století v básni Kořist z Annwfnu proslulého vojevůdce a jeho bojovníky za magickým kotlem, který odměňuje i trestá. Vaří jídlo pouze odvážným, zbabělcům nikdy. Příběh o hledání nejen kotle, ale hlavně toho, co má člověk uvnitř, představoval ideální základ pro pozdější vystavění příběhu o putování za grálem.

Kristův kalich?

Významnou úlohu v legendě o grálu hraje vedle krále Artuše také Josef z Arimatie, tajný Ježíšův učedník, jenž měl s pohárem, který Kristus použil při poslední večeři, odcestovat do římské Británie. Usadil se v Glastonbury v jihozápadní Anglii a právě zde měl grál uschovat. Shodou okolností se jedná o místo, kde měl být pohřben Artuš. Krásně vymyšlené! Ovšem tato verze příběhu má kořeny až ve 12. století, kdy ji představil Robert de Boron. K dokonalosti ji pak dovedl Thomas Malory v 15. století.

TIP: Dva tisíce let trvající tajemství: Kde se skrývá Svatý grál?

Představa Ježíšova kalichu nicméně inspirovala i španělské historiky Margaritu Torres a Josého Miguela Ortegu del Rio k podrobnému bádání, na jehož konci oznámili překvapivý objev. V bazilice sv. Isidora v severošpanělském Leónu identifikovali svatý grál, tedy pohár z Kristovy poslední večeře. Předmět z doby kolem přelomu letopočtů se do Španělska dostal v 11. století z Jeruzaléma přes Káhiru jako dar emíra. Pohár je vyroben z onyxu, achátu a zlata, což zrovna neodpovídá poháru tesaře. Ano, pohár je autentický, nikoliv však grál, který představuje zejména duchovní symbol.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907