Tající led v norských horách odkryl 1 500 let starou past používanou při lovu sobů
Oteplování v horách západního Norska přineslo objev místa, kde lidé v 6. století lovili a zpracovávali soby v nadmořské výšce 1 400 metrů.
Vysoko v ledových horách západního Norska se odehrává závod s časem. Tající horské ledovce zde odhalují dávno ztracenou minulost. Nejnovější objev v oblasti Aurlandsfjellet je mimořádný i na norské poměry: archeologové zde objevili dokonale zachovanou, přibližně 1 500 let starou past na soby, která je nejspíš jediná svého druhu v Evropě.
Archeologové na Aurlandsfjelletu od léta nacházejí stovky větví naskládaných do dvou dlouhých bariér. Ty podle nich tvořily jakýsi lovecký koridor či past, do níž byli sobi hnáni. Většina starých dřevěných konstrukcí se běžně nedochová, zdejší led ale fungoval po staletí jako časová schránka. „Vidět, jak nám tento komplex doslova taje před očima, je jedinečné,“ říká archeolog Leif Inge Åstveit z Univerzitního muzea v Bergenu.
Archeologie tajícího ledu
Okolní led navíc ukrýval velké množství sobích parohů se stopami po řezání, což znamená, že zvířata byla na místě nejen lovena, ale také porážena a zpracovávána.
Mezi další nálezy patří železné oštěpy, dřevěné šípy, a dokonce tři zachovalé luky – svědectví dávných loveckých výprav. Výjimečný je i drobný šperk z parohu vyřezaný do tvaru miniaturní sekery, který patrně některý z lovců ztratil při honu.
Největší záhadou je však bohatě zdobené dřevěné veslo. Jak se ocitlo ve výšce 1 400 metrů nad mořem, tedy daleko od jakékoli vodní cesty, vědci zatím netuší a není jasné ani to, proč ho někdo do takové výšky vynesl. Možná šlo o symbolický předmět, možná mělo praktickou funkci, kterou zatím neznáme. Přesnější odpověď by mohl přinést až další výzkum.
Podle odborníků bylo místo dokonale zakonzervováno díky nástupu chladného období v polovině 6. století, kdy se ochladilo, přibylo sněhu a lovci oblast zřejmě opustili. Led pak vše uložil v nečekaně dobrém stavu. „Objev nám umožňuje přehodnotit, jak takové lovecké systémy fungovaly,“ dodává Åstveit.
Tání ledovců sice vědcům otevírá okno do minulosti, je ale také varovným pohledem do budoucnosti. Podobná naleziště se objevila i v jiných norských horách – v posledních letech se z ledu vynořily například 1 300 let staré lyže, vikinská koňská uzda nebo římský kožený sandál. Archeologové tak sice získávají nevídané množství informací, zároveň ale vědí, že je tlačí čas: předměty které odkryje led a nepodaří se je zachránit, s velkou pravděpodobností nenávratně zmizí.
