Tažení proti GMO si možná vyžádalo až miliony lidských životů

30.10.2019 - Stanislav Mihulka

Geneticky modifikovaná „zlatá rýže“ již mohla zachránit mnoho lidí, hlavně dětí. Proč se to zatím nepodařilo?

<p>Zlatá rýže v porovnání s běžnou bílou rýží</p>

Zlatá rýže v porovnání s běžnou bílou rýží


Reklama

Geneticky modifikované organismy (GMO) stále čelí mnoha předsudkům, především z řad veřejnosti. Většina odborníků se naopak přiklání k tomu, že právě geneticky modifikované potraviny mohou zachránit obyvatele řady zemí před podvýživou či nedostatkem některých klíčových živin a vitamínů.

Jedním z takových GMO, které by se mohly stát velkým přínosem pro výživu a zdraví lidí, je „zlatá rýže“. Běžná bílá rýže, která je hlavní potravinou v mnoha rozvojových zemích, totiž postrádá některé klíčové živiny. Výsledkem tohoto stavu jedno dítě ze tří ve věku do 5 let trpí nedostatkem vitamínu A. Ten oslabuje imunitu a může vést až k oslepnutí. Podle Světové zdravotnické organizace WHO každoročně oslepne asi půl milionu dětí právě v důsledku nedostatku vitamínu A. Polovina z těchto dětí během 12 měsíců umírá. 

Přitom již v roce 2000 se objevilo řešení tohoto problému v podobě „zlaté rýže“. Jde o geneticky modifikovanou rýži, která obsahuje oranžový pigment beta karoten, z něhož si lidský organismus dokáže vyrobit vitamín A. Právě tento pigment dává „zlaté rýži“ její nápadnou zlatavou barvu. 

Kvůli nepřátelskému postoji vůči GMO a šíření fake news se ale upravená rýže v globálním měřítku příliš neprosadila, a to i přes absenci přesvědčivých důkazů o její škodlivosti. Zásadní překážku jejího rozšíření představuje Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, přijatý v roce 2000 v Montrealu (Česká republika tuto úmluvu přijala v roce 2001).

TIP: Celosvětový zákaz geneticky upravených plodin by zhoršil globální oteplování

V posledních letech se ale situace pozvolna mění – v roce 2018 byla „zlatá rýže“ konečně schválena v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu, což dláždí cestu jejímu využití i v rozvojových zemích, kde je nejpotřebnější. První vlaštovkou v tomto směru je Bangladéš, kde se má o povolení „zlaté rýže“ rozhodovat během letošního listopadu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: International Rice Research Institute (IRRI)



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907