Tažení proti GMO si možná vyžádalo až miliony lidských životů

30.10.2019 - Stanislav Mihulka

Geneticky modifikovaná „zlatá rýže“ již mohla zachránit mnoho lidí, hlavně dětí. Proč se to zatím nepodařilo?

<p>Zlatá rýže v porovnání s běžnou bílou rýží</p>

Zlatá rýže v porovnání s běžnou bílou rýží


Reklama

Geneticky modifikované organismy (GMO) stále čelí mnoha předsudkům, především z řad veřejnosti. Většina odborníků se naopak přiklání k tomu, že právě geneticky modifikované potraviny mohou zachránit obyvatele řady zemí před podvýživou či nedostatkem některých klíčových živin a vitamínů.

Jedním z takových GMO, které by se mohly stát velkým přínosem pro výživu a zdraví lidí, je „zlatá rýže“. Běžná bílá rýže, která je hlavní potravinou v mnoha rozvojových zemích, totiž postrádá některé klíčové živiny. Výsledkem tohoto stavu jedno dítě ze tří ve věku do 5 let trpí nedostatkem vitamínu A. Ten oslabuje imunitu a může vést až k oslepnutí. Podle Světové zdravotnické organizace WHO každoročně oslepne asi půl milionu dětí právě v důsledku nedostatku vitamínu A. Polovina z těchto dětí během 12 měsíců umírá. 

Přitom již v roce 2000 se objevilo řešení tohoto problému v podobě „zlaté rýže“. Jde o geneticky modifikovanou rýži, která obsahuje oranžový pigment beta karoten, z něhož si lidský organismus dokáže vyrobit vitamín A. Právě tento pigment dává „zlaté rýži“ její nápadnou zlatavou barvu. 

Kvůli nepřátelskému postoji vůči GMO a šíření fake news se ale upravená rýže v globálním měřítku příliš neprosadila, a to i přes absenci přesvědčivých důkazů o její škodlivosti. Zásadní překážku jejího rozšíření představuje Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, přijatý v roce 2000 v Montrealu (Česká republika tuto úmluvu přijala v roce 2001).

TIP: Celosvětový zákaz geneticky upravených plodin by zhoršil globální oteplování

V posledních letech se ale situace pozvolna mění – v roce 2018 byla „zlatá rýže“ konečně schválena v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu, což dláždí cestu jejímu využití i v rozvojových zemích, kde je nejpotřebnější. První vlaštovkou v tomto směru je Bangladéš, kde se má o povolení „zlaté rýže“ rozhodovat během letošního listopadu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: International Rice Research Institute (IRRI)



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907