černá díra

Pokud objekty GEODE existují, mohly by fungovat jako zdroje temné energie ve vesmíru.

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Výbuchem supernovy s označením SN 1054 vznikla Krabí mlhovina. V centru mlhoviny se nachází rotující neutronová hvězda s průměrem přibližně 28–30 km, která vysílá pulsy záření ve frekvenci od gama záření až po rádiové vlny 30× za sekundu.

Vizualizace znázorňuje oběžné dráhy trojice objektů v systému HR 6819. Soustavu tvoří vnitřní pár složený z hvězdy (modrá dráha) a nově objevené černé díry (červená dráha). Třetí těleso – opět hvězda – obíhá kolem páru ve větší vzdálenosti (dráha znovu modře).

Simulace ukazuje dráhy těsné skupiny hvězd v blízkosti superhmotné černé díry v centru Galaxie.

Objev neobvyklého zdroje rádiového záření prokázal existenci supermasivní černé díry.

Když se srazí velmi hmotné neutronové hvězdy, okamžitě se zhroutí do černé díry.

Vizualizace zachycuje plynné halo obklopující kvasar v mladém vesmíru. Kvasar (zobrazen v odstínech oranžové) energeticky pohání černá díra uprostřed galaxie obklopená prachovým diskem, která také vytváří dvojici mohutných výtrysků – jetů. Plynné halo kolem galaxie je znázorněno v odstínech modré.

Vizualizace černé díry LB-1. Podle čínských vědců odpovídá její hmotnost zhruba 70 Sluncím.

Zatímco černá díra materiál z okolního vesmíru pohlcuje, bílá díra by ho naopak mohla vyvrhovat zpět.

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Počítačová simulace střetu dvou černých děr, který vyvolal gravitační vlny pozorované v září 2015

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou