dvojhvězda

Mezihvězdný prostor je tak prázdný, že přímou srážku dvou osamělých stálic lze prakticky vyloučit.

Jednostranně pulzující hvězda 

Oba trpaslíky od sebe odděluje vzdálenost asi 341 AU, tedy více než 10× větší vzdálenost než kolik činí vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem! 

Snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA zachycuje komplexní struktury plynu v mlhovině obklopující dvojhvězdu HD101584. Barvy reprezentují různé rychlosti: modrá – plyn se pohybuje vysokou rychlostí směrem k nám; červená – plyn se pohybuje směrem od nás.

Planeta TOI 1338 b se svými slunci.

Pohled na souhvězdí bájného lovce díky rozmanitým stálicím a množství podmanivých mlhovin nikdy neomrzí.

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.

Binární systém bílých trpaslíků ZTF J1539+5027

Dvojhvězda se třemi planetami

Dvojice masivních hvězd, zrozených ve velké blízkosti

Umělecká vizualizace exoplanety K2-288Bb.

Hvězda MM 1a je hvězdou třídy O (skupina velmi horkých (okolo 30 000 K) a zároveň velmi masivních hvězd. MM 1b je naopak malý chladný červený trpaslík s hmotností poloviny Slunce.

Astronomové využili toho, že dalekohled HST sledoval dvojhvězdu R Aquarii pouze několik dní před plánovaným pozorováním pomocí SPHERE/VLT. To jim poskytlo mimořádnou příležitost k vylepšení získaných měření jasnosti a celkové kalibrace nového přístroje ZIMPOL.

Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu

Vizualizace podivné dvojhvězdy Epsilon Aurigae.