lidé

Některé nadávky mají sexuální podtext, jiné znevažují původ a schopnosti adresáta, naprostá většina souvisí s lidským vyměšováním. Zajímavý je i způsob, jakým si lidé nadávali.

80 000 000  bakterií si partneři vymění při polibku. (zdroj: Pixabay)

Nebezpečné popelnice

popelář | úmrtí na 100 tisíc: 44,3

Naivní dětský sen se s přihlédnutím ke všem stránkám „popelařiny“ mění v noční můru. Míru smrtelnosti zvyšuje především fakt, že popeláři tráví celý den v provozu, kde je ohrožují dopravní nehody. Navíc je sbírání odpadu fyzicky namáhavé a především v zimě či v létě může skončit omrzlinami, respektive kolapsem organismu. Nemalá část popelářů se navíc zraní při manipulaci s nebezpečným odpadem v podobě střepů nebo třeba injekčních jehel.

Štěstí v neštěstí 

Frane Selak
v čem měl štěstí: přežil řadu nehod, vyhrál v loterii

Chorvat Frane Selak se stal synonymem štěstí v neštěstí: V roce 1962 s ním vykolejil vlak a souprava skončila v řece. Hudební pedagog však vyvázl jen s podchlazením a zlomenou rukou. Následujícího roku poprvé a naposled usedl do letadla, protože stroj kvůli závadě ztratil výšku a Selak poškozenými dveřmi vypadl ven. Zřítil se na pole do hromady sena, takže neutrpěl ani škrábanec, zatímco 19 jiných lidí nepřežilo. Kromě toho jej postřelili, vznítilo se s ním auto, srazil ho autobus… Laškování se smrtí se mu ovšem vrátilo, když v roce 2003 – dva dny po svých 73. narozeninách – vyhrál v chorvatské národní loterii v přepočtu 25 milionů korun.

Dnešní život se odehrává v sedě

Dům z odpadu

Předmět recyklace: použitý stavební materiál 
Kde: Brazílie

Uruguayský umělec Jaime si uvědomil, že přibližně 40 % veškerého odpadu, který putuje na skládky, pochází z někdejších staveb – a velkou část lze opět využít. Na svém pozemku v Brazílii proto podobný materiál „zrecykloval“ do podoby nového domu.

Prasata se významně podílejí na šíření řady nebezpečných virů.

Organismus začne při vyšší teplotě vyrábět mimo jiné „hormon štěstí“ endorfin.

Rekonstrukce tváře „hobitího“ druhu Homo floresiensis z ostrova Flores v souostroví Malé Sundy – vypadal nějak podobně i Homo luzonensis?

Tradice „křtu“ se různí napříč zeměmi i etniky. Někde přichází ke slovu svěcená voda, jinde třeba slunce a kukuřičná zrna.

Tyto stopy zanechaly lidské nohy v blátě na břehu jezera před 120 tisíci let