Mars

Ingenuity v marsovské oblasti „Airfield J“, na snímku (uprostřed) pořízeným kamerou Perseverance ze vzdálenosti 295 metrů.

Pozemská kolonie na Marsu mohla vyrábět vodík. Ten by mohl sloužit nejen jako raketové palivo.

Přestože v dávné historii zřejmě tekla po povrchu Marsu voda a byly na něm i velká jezera, posledních několik milionů let je rudá planeta mimořádně vyprahlým místem.

Ve výřezu otvor v kameni po odběru vzorků z 1. září 2021.

Marsovské panorama oblasti Pontours vytvořené ze 129 samostatných snímků.

Phobos (vlevo) a Deimos (vpravo)

Pohled na kráter Koroljov vygenerovaný z fotografií a výškových map pořízených sondou Mars Express.

Ve výřezu 7 centimetrů hluboký vrt z 6. srpna, ze kterého se roveru Perseverance nepodařilo odebrat vzorky.

Odhalená vnitřní struktura Marsu

10. Na první pohled: Engelier

Kde: Iapetus | Průměr: 504 km

Desítku největších známých kráterů Sluneční soustavy otevírá struktura na Saturnově měsíci Iapetu. S průměrem 504 km je Engelier stále výrazně větší než pozemský Vredefort či Chicxulub. Nachází se v oblasti Saragossa Terra a částečně překrývá jen o něco menší kráter Gerin, s průměrem 445 km. Ten dostal v roce 2008 jméno podle postavy z eposu Píseň o Rolandovi. 

Engelier má dobře viditelné okraje i středový pahorek, a patří tak ke snadno rozlišitelným impaktním útvarům této velikosti. V místě dopadu se zřejmě již od nejstarších etap existence měsíce nacházela litosféra s velkým obsahem ledových složek, jejíž mocnost činí 50–100 km. Také ta patrně přispěla k dobré viditelnosti kráteru. (foto: NASA, CC0)

Umělecké ztvárnění „lokálních“ polárních září na Marsu

Rover Perseverance si udělal selfie s vrtulníkem Ingenuity, který je na snímku z 6. dubna 2021 vidět asi 3,9 metru od roveru.