muzeum

Česká vzácnost

Celá Evropa věděla, že římský císař a český král Rudolf II. shromáždil na Pražském hradě množství uměleckých děl i sbírky knih, šperků a drahých kamenů. Se závěrem třicetileté války v roce 1648 skončily v rukou Švédů coby válečná kořist malby Albrechta Dürera a Pietera Brueghela, starověké mince, kamenné a bronzové sochy, ale také předměty související s astronomií a vzácné svazky, včetně Codex argenteus a Codex gigasStříbrné a Ďáblovy bible. Obě se nyní nacházejí v univerzitní knihovně v Uppsale: První jmenovaná se datuje do 6. století a zahrnuje ruční přepis čtyř evangelií sv. Marka, vytvořený stříbrným a zlatým inkoustem na purpurovém pergamenu. Kodex údajně vznikl pro ostrogótského krále Theodoricha Velikého a do současnosti se dochovalo 188 listů z původních 336.

Největší rukopis světa

Codex gigas potom obsahuje 624 pergamenových stran, přičemž s rozměry 90 × 50 centimetrů a hmotností 75 kilogramů představuje největší rukopisnou knihu na světě. Podle legendy jej v podlažickém klášteře u Chrudimi sepsal mnich, který zhřešil, když se nechal zasvětit do temné magie. Aby svůj skutek odčinil, měl za jedinou noc sestavit dílo, jež by obsáhlo veškeré vědění. Brzy mu však bylo jasné, že sám úkol nezvládne – proto zaprodal duši ďáblu, aby knihu dokončil za něj. 

Svazek tak obsahuje nejen biblické pasáže, nýbrž i zaklínadla pro vyléčení. Navíc v něm chybějí zaříkání k vymítání ďábla, přestože benediktini exorcismus praktikovali. Na straně 290 se dokonce nachází právě zobrazení ďábla, vysoké působivých 50 centimetrů. Kromě toho však bible zahrnuje také iluminace, iniciály a další bohaté zdobení.

Komu vlastně patří?

O navrácení obou svazků do Čech žádal Švédy prezident Václav Havel, ovšem bez úspěchu. Severská země svolila pouze k půlročnímu zapůjčení Ďáblovy bible, takže se na ni mohli po 360 letech podívat i Češi v pražské Národní knihovně. Pokud by se však Švédsko rozhodlo oba kodexy vrátit, vyvstává otázka – komu? Do sbírek Pražského hradu? Rodu Habsburků? Řádu benediktinů? Vzácné manuskripty tak dokládají, jak složitá může repatriace některých předmětů být.

Foto: Profimedia

05. 02. 2021

Nejčtenejší


Až 500 tisíc návštěvníků zhlédne každoročně bustu Nefertiti v berlínském muzeu. Elginovy mramory zase vystavuje Britské muzeum (v pozadí) jako jeden ze svých předních exponátů.

24. 01. 2021

Je libo čaj?

Muzeum starého a nového umění | Berriedale | Austrálie

Britové za vlády královny Viktorie milovali bizarní roztomilosti. Na jejich výrobu se specializoval preparátor Walter Potter, v jehož díle nechybí králičí škola, partie domina hraná křečky nebo společenské akce v podání koťátek. Potter malé šelmy skupoval od farmářů, kteří kromě jednoho či dvou koťat obvykle utopili celý vrh. 

30. 06. 2020
01. 01. 2020


Reklama

Simbakubwa kutokaafrika, gigantický masožravec z Keni

19. 04. 2019

Z lovce kořistí

mumifikovaný pes
kde: USA | muzeum: Southern Forest World

Psal se zhruba rok 1960, když se jistý pes při lovu vrhl za kořistí do díry v kořenech kaštanu. Nora, kterou objevil, navazovala na dutinu uvnitř kmene, a tak se chlupáč jal šplhat. Jenže po osmi a půl metrech se prostor zúžil a z lovce se stala kořist. Uvězněné zvíře se nedokázalo zachránit a nakonec uhynulo žízní. Třísloviny, jež dřevo kaštanu vylučuje, se postaraly o konzervaci mršiny, takže když nebohého psa v roce 1980 našli pracovníci dřevařské společnosti Kraft Corporation, připomínal mumii. Objev pak věnovali muzeu Southern Forest World v americké Georgii a jeho zaměstnanci začali zvířeti přezdívat „stuckie“ – od slova „stuck“, tedy „uvíznout“.

19. 03. 2019

Posvěcené mauzoleum

Katedrála sv. Dominika
založena: 4. století | kde: Split, Chorvatsko

Katedrála sv. Dominika vyrostla z honosného mauzolea římského císaře Diokleciána, který zemřel v roce 305. Komplex sestává z kostela zasvěceného Matce Marii a ze zvonice sv. Dominika, jehož ostatky také ukrývá pokladnice v prvním patře sakristie. Oba svatostánky byly vysvěceny v 7. století, a katedrála tak představuje nejstarší katolickou stavbu svého druhu na světě. V současnosti se rovněž jedná o sídlo římskokatolické diecéze Split-Makarska, kterou vede arcibiskup Marin Barišić.

10. 04. 2018

Muzeum by mělo ukázat především nejrůznější malby i digitální výtvarná díla vztahující se k Hvězdným válkám.

20. 03. 2018

Mechanický zubní kartáček poháněný vrtulí.

26. 01. 2018

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907