NASA

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Christina Kochová (vlevo) se svou kolegyní, letovou inženýrkou Jessicou Meirovou na palubě ISS.

Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Satelit SMAP na oběžné dráze

Test systému AEPS v laboratořích JPL v Pasadeně

Astronaut a geolog Harrison Hagan Schmitt v údolí Taurus-Littrow - 11. prosince 1972, mise Apollo 17. Ve výřezu vzorek z Měsíce číslo 73002, na dvou rentgenových snímcích.

Kovový „krtek“ HP3 je bohužel opět na povrchu Marsu

Rover VIPER se chystá na výpravu za měsíčním ledem.

Nedávné testy kamer Mars Roveru 2020 v kalifornské Pasadeně. Celkové náklady na tuto misi se vyšplhaly na 2,46 miliardy dolarů (57 miliard Kč).

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Sonda Viking během testů na Zemi

Sonda Juno je na orbitě Jupiteru od července 2016. Fungovat zde má až do roku 2021.