NASA

Ochrana před škrábanci 

kdy: 70. léta 20. století | kdo: Ted Wydeven

Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.

Rover Perseverance si udělal selfie s vrtulníkem Ingenuity, který je na snímku z 6. dubna 2021 vidět asi 3,9 metru od roveru.

Dvojice sond, které mají zamířit k Venuši, představují americký návrat k naší sousední planetě po více než 30 letech. 

Robotická ruka Canadarm2 po zásahu kosmickým smetím

K ISS v příštích dnech zamíří želvušky a malé sepioly kropenaté.

Koncept měsíčního radioteleskopu LCRT počítá se stavbou antény s kilometrovým průměrem disku. Teleskop by měl být podle aktuálních plánů situován v některém z kráterů na odvrácené straně Měsíce.

Plánovaná verze nového lunárního vozidla má pojmout dva astronauty ve skafandrech.

Mohutné erupce na Slunci by mohly ohrozit lunární program Artemis.

Obrovská a nesmírně zářivá hvězda AG Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu

Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

NASA oznámila, že vybraným dopravcem, který má dostat astronauty na Měsíc, je společnost miliardáře Elona Muska SpaceX.

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)