NASA

Čeká astronauty trip na orbitě?

Sonda InSight se svými přístroji. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Raketa SLS tvoří pilíř programu Artemis a do roku 2031 projde dalším vývojem, který navýší její nosnost až na 130 tun. (foto: NASA, CC0)

Dnes hologramy slouží ke komunikaci, v budoucnu by se o ně mohla opírat řada vědních odvětví. (foto: Shutterstock)

Výrazně světlý bod vlevo je Jupiterův měsíc Amalthea, méně zřetelný a blíže k planetě se nacházející je měsíc Adrastea. (foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy Schmidt, CC BY-SA 4.0)

Euclid: Po stopách temné hmoty

V roce 2023 se vydá do kosmu evropská mise Euclid, s cílem měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií. Měla by studovat i temnou hmotu spojenou s danými hvězdnými ostrovy, stejně jako vliv temné energie. Zmíněné dvě složky tvoří přes 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco na běžnou známou látku připadá jen zbývající nepatrná část. Družice se usadí v libračním centru L2 soustavy Slunce–Země. Z paprsků, které odrazí její zrcadlo o průměru 120 cm, pak budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje: kamera pro viditelné spektrum a spektrometr pro infračervenou oblast. (ilustrace: ESA/ATG medialab, CC0)

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)

Pro komandéra Campose nebude cesta k Měsíci bezúčelným výletem. Poslouží k velmi důležitým měřením vibrací a zrychlení. (foto: NASA, CC0)

Raketa SLS na odpalovacím komplexu 39B v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. (foto: NASA, CC0)

Mlhovina Carina

Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vytvořil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru.  Jde přitom o oblast, kterou byste zakryli zrnkem písku v natažené ruce. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Členové Apolla 8 (zleva) Bill Anders, Jim Lovell a Frank Borman měli na přípravu jen pár měsíců. (foto: NASA, CC0)

(foto: NASA, CSA, FGS, CC0)