NASA

Obrovská a nesmírně zářivá hvězda AG Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu

Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

NASA oznámila, že vybraným dopravcem, který má dostat astronauty na Měsíc, je společnost miliardáře Elona Muska SpaceX.

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

Kosmický dalekohled Nancy Grace Romanové bude mít stejné rozlišení jako Hubble, pokryje ale stonásobně větší část oblohy. Startu nadějné observatoře bychom se mohli dočkat v říjnu 2025.

Čas večeře na Mezinárodní vesmírné stanici pro posádku Expedice 60.

Podle některých vypadaly skutečné fotografie z Měsíce takto...

Ve výřezu prachový vír, jak jej zachytil rover Perseverance. (zdroj: NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Vesmírný dalekohled Jamese Webba během komplexního systémového testu. (zdroj: NASA/Chris Gunn)

První plně barevný snímek povrchu Marsu, pořízený kamerou systému Hazcams.

Prezident Kennedy přebírá od Pickeringa model Marineru 2.

Test motorů RS-25, které budou pohánět nosnou raketu SLS pro mise programu Artemis

Zleva William H. Pickering, James Van Allen a Wernher von Braun s modelem první americké družice Explorer 1 na tiskové konferenci v únoru 1958.