oxid uhličitý

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Provoz letadel poháněných palivem z oxidu uhličitého by nezvyšoval emise uhlíku.

Mračna popela při erupci islandské sopky Eyjafjallajökull (2010)

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Když se do permafrostu vstříknou horké spaliny z průmyslu, je možné získat metan a zároveň bezpečně uložit oxid uhličitý.

Hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře je vyšší než kdykoli v posledních 400 000 letech. Během doby ledové se hladina CO2 pohybovala kolem 200 ppm, během teplejších interglaciálních období to bylo okolo 280 ppm. V roce 2013 překročila hladina CO2 poprvé v zaznamenané historii 400 ppm.

Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů

Umělé listy mohou vyrábět leccos zajímavého, třeba i průmyslově významný syntetický plyn.

Dokonce i některé letecké společnosti nabádají své cestující, aby zvážili ekologičtější jízdu vlakem.

Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území

Umělá inteligence bývá náročná na hardware

Velká geotermální elektrárna Hellisheidi poblíž metropole Islandu Reykjavíku.

Evropští dobyvatelé se s Indiány moc nemazlili