planetární mlhovina

Ve středu hvězdné porodnice Sh 2-106 v souhvězdí Labutě sídlí mladá obří stálice, z jejíchž pólů vyzařují paprsky horkého plynu, a vzniká tak bipolární struktura.

Jupiterův duch alias NGC 3242 patří bezesporu mezi nejhezčí planetární mlhoviny – nejen díky poměrně výraznému namodralému zabarvení, ale také pro možnost studovat řadu jejích detailů, které se objeví s rostoucím průměrem objektivu i zvětšením. (foto: NASA, CHART32 Team, Johannes Schedler, Volker Wendel, CC BY 4.0)

Strašidelná planetární mlhovina NGC 246 s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope). Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.

NGC 6826 alias Blikající mlhovinu, s jasností 8,8 mag a úhlovým průměrem 36″, najdete nad západním křídlem Labutě.

Planetární mlhoviny NGC 7027 a NGC 6302 (ve výřezu) na snímcích Hubbleova teleskopu.

Hoagův objekt na snímku Hubbleova teleskopu

Planetární mlhovina M3-1 na snímku Hubbleova teleskopu

<p>Mlhovina Saturn se nachází asi 5 000 světelných let od nás a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Vodnáře. Své jméno získala díky podivnému tvaru, který vzdáleně připomíná planetu Saturn.&nbsp;</p>

<p>Planetární mlhovina Abell 33 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VLT</p>

<p>Planetární mlhovina Zkažené vejce se nachází přibližně 5 tisíc světelných let od Země v souhvězdí Lodního kýlu.</p>

<p>Planetární mlhoviny obvykle vznikají působením těsných dvojic hvězd</p>

<p>V&nbsp;mladé mlhovině Rejnok ze souhvězdí Oltáře se dějí pozoruhodné věci</p>