politika

Michail Fjodorovič na shromáždění bojarské dumy (obraz od Andreje Rjabuškina, 1893). (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Ivan IV. Vasiljevič, známý též jako Ivan Hrozný, byl od roku 1533 moskevský velkokníže a od roku 1547 první ruský car. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Nejslavnější milenkou prezidenta Kennedyho byla bezesporu Marilyn Monroe. Vedle ní si však „JFK“ přivedl do sídla prezidentů i stovky jiných. (foto: Profimedia)

Ztroskotání Agrippiny, obraz rakouského malíře Gustava Wertheimera. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Benito Mussolini oslovil primitivnější část populace fascinovanou násilím, okouzloval ale i intelektuály. (foto: Wikimedia Commons, Chiolini, CC0)

V populaci se vyskytuje asi 1 % psychopatů, ale ve vedoucích funkcích jich může být až pětina. (foto: Shutterstock)

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Ke korunovaci slouží v Japonsku tzv. chryzantémový trůn neboli kói, doslova „císařské sedadlo“. Ve skutečnosti přitom nastupující vladař na trůn neusedá, ale během celé ceremonie stojí před ním. (foto: Profimedia)

Příslušníci americké armády pohřbívají padlé spolubojovníky, první světová válka nakonec stála život přes 10 milionů lidí. (foto: Shutterstock)

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Evropští panovníci v roce 1910. Většina příbuzní, přesto proti sobě později pozvedli zbraně. Vilém II. stojí třetí zprava, uprostřed sedí Jiří V. (foto: Wikimedia Commons, W. & D. Downey, CC0)

25. ledna 1946 odjel první transport Němců také z Mariánských Lázní. (foto: ČTK)

Isidor Zahradník usiloval o post v diplomatických službách. Toužil se stát československým vyslancem například ve Vídni. Tady však narazil na ministra zahraničí Edvarda Beneše. Ten s ním nepočítal, čímž byl Zahradník hluboce zklamán. (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, CC0)

Tomáš Garrigue Masaryk – symbol národa, ale také neúnavný bojovník za pravdu, který narážel na odpor veřejnosti. (foto: Wikimedia Commons, Jan Langhans, CC0)