pověst

Strašidlo se projevovalo nedaleko starého patricijského patrového domu dřevařské rodiny Procházkovy, který stával při ohradě bokem šikmo k řece. (foto: Muzeum města Prahy, CC0)

Mořský dravec peloneustes žil přibližně před 165 miliony let a dosahoval délky jen kolem 3,5 metru. (ilustrace: Wikimedia Commons, Slate Weasel, CC BY 4.0)

Mechanici pracují na stíhacím spitfiru. Možná v motoru objevili i hnízdo zlomyslných skřítků… (foto: Getty Images)

Zásah sabinských žen podle francouzského malíře Jacques-Louise Davida. S novorozeňaty v rukou ženy neohroženě rozdělily obě bojující strany – své sabinské otce i bratry a římské manžele. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa Mathausera.

Freska na hradě Budyně zachycuje Jana IV. Zajíce z Hazmburka i s „drakem“.

Dnešní zámek Hrubá Skála vznikl přestavbou hradu Skála postaveného ve 14. století pány z Valdštejna.

Královna Amina se údajně stala předobrazem bojovné princezny v americkém fantastickém seriálu Xena.

Hrad Trosky

V Českém Ráji leží naše nejznámější zřícenina, symbolicky střežená dvěma čedičovými sopouchy Pannou a Babou. Řada badatelů už více než dvě stě let prozkoumává tajné chodby a jeskyně pod Troskami. Někteří tvrdí, že se tu dokonce ukrývá obrovský poklad. Nikdo ho ale zatím neobjevil. Můžete to zkusit vy, třeba budete mít štěstí. Zatím ale každému zabránily balvany, vzpříčené v průchodu do rozvětvených chodeb pod hradem. A také varovné nápisy staré mnoho století. Smrt hrozí těm, kteří svou zvědavost neudrží na uzdě!

Když ale odoláte a nebudete rušit ukrytá tajemství, odmění vás nádherný výhled po krajině. A nemusíte ani stoupat přímo na hrad. V okolí je mnoho turistických tras, skalních útvarů a romantických tůněk. (foto: Wikimedia Commons, Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 3.0)

Vyvolávání ďábla bylo ve středověku prakticky synonymem pro jakoukoliv černou magii.

Knížecí hrad Palanok na dobovém vyobrazení

Ve starých severských legendách o Kriemhildě, Siegfriedovi a Brunhildě jde o lásku, moc a čest – ale hlavně o přízeň bohů!

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.