31. 12. 2022Mrazuvzdorná žába (-18 °C)
Mezi obratlovci bezpochyby patří k nejodolnějším bojovníkům s mrazem skokan lesní (Rana sylvatica), severoamerický žabí druh, vyskytující se i ve velmi chladných oblastech Kanady a Aljašky. Tyto žáby obvykle dorůstají délky kolem 8 centimetrů a mají žluto-červeno-hnědé zbarvení. Dokážou doslova zmrznout a po čase se zase rozmrazit, aniž by tím byly jakkoliv poškozeny jejich životní funkce. Výzkum ukázal, že žabky zvládnou až sedm měsíců ve stavu zmrazení při teplotách -14 °C až -18 °C. Žádný jiný obratlovec by podobné podmínky nepřežil. Žáby tohoto výkonu dosahují zejména díky zvýšení množství cukru glukózy ve svých buňkách, které tak stabilizují a zabraňují nadměrné ztrátě vody.
Není divu, že se o tyto žabky zajímají i vědci – jejich schopnost snášet mráz a přežívat ve stavu jakési kryohibernace jim vysloužila přední pozici při výzkumu kryoprezervace, což je metoda uchovávání biologického materiálu prostřednictvím jeho zmrazení. (foto: Shutterstock)
21. 06. 2020Když hladoví drak
Varanovití představují nejmohutnější čeleď žijících ještěrů: Na délku měří až 3 metry a hmotností se přibližují k 70 kg. Za obětí se buď potají plíží, nebo ji přepadnou ze zálohy. Jejich primárním instinktem je zaútočit na hlavu a v ideálním případě prokousnout kořisti krk.
09. 06. 2020Mořští andělé patří do početné skupiny mořských slimáků. Svá „křídla“ využívají k plavání – mezi vědci ale nepanuje shoda, zda je využívají jako křídla, nebo spíše jako pádla. Na svou velikost (největší druhy dorůstají 5 centimetrů) dokážou vyvinout pozoruhodnou rychlost okolo 10 cm/s. Živí se takřka výhradně „mořskými motýly“.
04. 06. 2020Růžová záplava v ohrožení
Obří hejno plameňáků růžových nedaleko keňského jezera Nakuru je oblíbenou turistickou atrakcí. Turismus zde generuje příjmy okolo 1,3 milionu dolarů měsíčně (v přepočtu asi 30 milionů korun). Jezero ale trpí značným znečištěním a poklesem hladiny. V záchraně jezera a jeho růžových obyvatel se proto angažuje místní neziskové sdružení.
16. 04. 2020Hravý domov
Kategorie: Široký úhel, 1. místo a absolutní vítěz soutěže | kde: Antarktida | fotograf: Greg Leceour
Francouz Greg Leceour se zúčastnil antarktické expedice, která zkoumala, jak volně plující kry ovlivňují mořský život: Kromě toho, že z pevniny odnášejí důležité živiny pro fytoplankton, stávají se také jakýmsi mobilním domovem řady zvířat – v tomto případě tuleňů krabožravých.
11. 04. 2020Marsovská krajina
poušť Atacama
kde: Chile | extrém: dlouhotrvající suchoJihoamerická poušť Atacama představuje jedno z nejsušších míst na Zemi. Před dešti, jež by mohly přijít z amazonských pralesů, ji „chrání“ nedaleké štíty And. Prší tam přibližně jednou za deset let a srážky se počítají na milimetry. Nejdelší období bez deště trvalo čtyřicet roků. Kvůli podobnosti s marsovským prostředím využívá oblast i NASA k testování zařízení pro mise na rudou planetu. A přestože vědci považovali lokalitu za zcela mrtvou, nedávno se tam podařilo objevit některé mikroorganismy.
27. 03. 2020Pod dohledem slona
Erawan | Thajsko
V národním parku v pohoří Tenasserim Hills na západě Thajska se ukrývá jeden z nejkrásnějších vodopádů asijské země. Valí se kaskádovitě v sedmi úrovních a v okolí se rozlévá i několik smaragdově zelených jezírek. Vodopád a celý park dostaly název podle tříhlavého bílého slona z hinduistické mytologie, přičemž vrcholek kaskády prý připomíná jeho hlavu.
25. 02. 2020Dvojbarevné oko
Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.