rádiové vlny

Obří eliptické galaxie patří mezi největší galaxie, které známe. Příkladem takové galaxie je galaxie M87 v souhvězdí Panny.

Černé díře GRS 1915+105 tepe „srdce“ frekvencí jednoho úderu za rok. 

Rádiový snímek mlhoviny Plamínek, získaný díky systémům APEX a VISTA Evropské jižní observatoře

Vizualizace systému dvojice pulzarů, ve kterém pohyb pulzarů způsobuje řadu relativistických efektů předpovězených Albertem Einsteinem.

Jedna z dávných galaxií, objevených v rádiové oblasti

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen detekovat čínský radioteleskop FAST.

Část Velkého Magellanova oblaku v rádiové oblasti.

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Složený rentgenový a rádiový snímek centra Mléčné dráhy.

Na objevu ORC se podílela soustava radioteleskopů ASKAP v Západní Austrálii.

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vážnější dopad na dění na Zemi mohou mít erupce třídy M a X. Erupce na Proxima Centauri jsou ale podle vědců až 100× silnější než ty vyprodukované Sluncem.

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Radarový snímek oblasti přistání mise Apolla 15. | Zdroj: Sophia Dagnello/NRAO/GBO/Raytheon/AUI/NSF/USGS)