Skály

Díky pomalé fosilizaci si dřevo ponechalo ty nejjemnější struktury. Stromová kůra, letokruhy, suky, ale i třísky vypadají jako by byly ze živého stromu.

Impozantní výhled z Giewontu (1 895 m).

Členitost kaňonu a rozmanitost hornin, které tvoří jeho strmé stěny, jsou vidět zejména při východu slunce.

Se šířkou 26,5 metru a výškou 16,5 metru je Pravčická brána největší pískovcovou skalní branou v Evropě.

Veřejnosti nepřístupné části jeskyně Prometheus mají bohatou výzdobu.

Jeden z nejznámějších pohledů na Yosemitské údolí posledním denním světle. Vlevo stěna El Capitan, napravo Bridalveil Fall a za ním v pozadí Half Dome.

Čedičová stěna u obce Hlinky působí velmi celistvým dojmem.

Charakter parku utvářejí skalní útvary ve tvaru jehel, věží a hub, jimž se říká „goblins“, tedy skřítci. Jejich vznik je dán různě rychlou erozí rozlišně tvrdých hornin.

Čertova studánka na Vyhlídce u Smržovky.

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Poloostrov Le Morne Brabant je oblíbeným turistickým cílem.

Za vodopády je ukryt malý skalní výklenek, kam se mohou podívat ti, kteří se do modravé vody ponoří.

Horniny mohou po naleštění ukázat opravdu neuvěřitelné kresby. Dobrým příkladem může být písmenková žula (Pegmatit) pojmenovaná podle toho, že její vzhled, způsobený vzájemným prorůstáním křemene a živce, připomíná klínové písmo.

Zdejší počasí bývá často větrné, a tak není těžké představit si, jak nesčetná písečná zrna postupně obrušují Kamenný strom až do jeho současné podoby

Zřejmě nejznámější část parku Torres del Paine, které se říká jednoduše „věže“ ve světle zapadajícího slunce