Skály

Zdivočelí koně pasoucí se v okolí jezera Lac de Nino podtrhují kouzlo této zvláštní horské jezerní krajiny. (foto: Denisa a Zdeněk Mikešovi)

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)

Západ slunce za skálami na vrcholu Tatićev Kamen, možná dávné astronomické observatoři.

Kaňon Guartelá se nachází mezi obcemi Castra a Tibagi, asi 200 kilometrů severozápadně od metropole Curitiba, která je hlavním městem brazilského státu Paraná.

Vodopád Svartifoss s převisem z „kamenných varhan“.

Působivá scenérie uprostřed Českého Švýcarska.

Podle lidových pověstí představuje Đavola varoš zkamenělé osazenstvo svatby, kterou nechal Bůh zkamenět.

Díky pomalé fosilizaci si dřevo ponechalo ty nejjemnější struktury. Stromová kůra, letokruhy, suky, ale i třísky vypadají jako by byly ze živého stromu.

Impozantní výhled z Giewontu (1 895 m).

Členitost kaňonu a rozmanitost hornin, které tvoří jeho strmé stěny, jsou vidět zejména při východu slunce.

Se šířkou 26,5 metru a výškou 16,5 metru je Pravčická brána největší pískovcovou skalní branou v Evropě.

Veřejnosti nepřístupné části jeskyně Prometheus mají bohatou výzdobu.

Jeden z nejznámějších pohledů na Yosemitské údolí posledním denním světle. Vlevo stěna El Capitan, napravo Bridalveil Fall a za ním v pozadí Half Dome.

Čedičová stěna u obce Hlinky působí velmi celistvým dojmem.

Charakter parku utvářejí skalní útvary ve tvaru jehel, věží a hub, jimž se říká „goblins“, tedy skřítci. Jejich vznik je dán různě rychlou erozí rozlišně tvrdých hornin.