smysly

Moderní věda dokládá, že pouhé aristotelovské smysly už k popsání lidského vnímání nestačí.

Vedle lidských tváří patří k nejčastějším „falešným“ objektům zvířata – třeba sova. 

Psi ke své orientaci zřejmě využívají magnetické pole Země.

V minulosti byly zaznamenány i případy, kdy matka dokázala zachránit svému dítěti život právě díky onomu nedefinovatelnému pocitu, který jí našeptával, že se dítě ocitlo v ohrožení. 

Užovka ostronosá (Gonyosoma oxycephalum) předvádí v celé kráse svůj rozeklaný jazyk. Každá jeho špička je vlastně součástí pachového detektoru, díky němuž had bezpečně pozná například směr pohybu kořisti při pronásledování po její stopě.

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…

Robot H-1 s elektronickou kůží

Jazyk nejen ochutnává, ale také cítí vůně a pachy

Pozoruhodný způsob vnímání, tzv. synestézie není tak vzácná, jak jsme si doposud mysleli.

Líbání prý člověk v minulosti upřednostnil před očicháváním také proto, že rty jsou druhým nejcitlivějším orgánem těla.

Člověk dokáže nosem údajně rozlišit až miliony různých odérů. Pro popis pachů a vůní nám ale na rozdíl od barev či tónů chybějí správná slova.

Pokud trpíte kinetózou v autě, možná vám nevadí cestování letadlem. Na lodi se však nevolnost dostaví téměř jistě.