Mýtus pěti smyslů: Lidské tělo má neuvěřitelně širokou paletu senzorů

03.11.2020 - Markéta Gajdošová

Pět základních smyslů člověka pojmenoval Aristoteles už před více než dvěma tisíciletími. Co když však jeho dávný výčet není vyčerpávající? Jaké další smysly máme?

<p>Moderní věda dokládá, že pouhé aristotelovské smysly už k popsání lidského vnímání nestačí.</p>

Moderní věda dokládá, že pouhé aristotelovské smysly už k popsání lidského vnímání nestačí.


Reklama

Smysly představují fyziologickou schopnost organismů vnímat okolí. Jejich pomocí se živočichové orientují nejen v prostoru a zároveň si utvářejí obrázek o světě. Funkce smyslů se navíc doplňují a prolínají: Například chuť neovlivňují pouze chuťové buňky, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale souvisí s ní samozřejmě i čich a ostatní „aristotelovské“ smysly. A vliv na ni má rovněž způsob podávání jídla, jeho konzumace a struktura pokrmu.

Smyslové vnímání se přitom u jednotlivých živých tvorů liší: Kupříkladu netopýři se v prostoru orientují pomocí echolokace, tedy podle odrazu zvukových vln od okolí, a jejich sluch proto funguje jako sonar. Pes zase vnímá svět především na základě pachů. Některým mořským zvířatům slouží k daným účelům elektrické pole. Část savců a dalších živočichů dokáže reagovat na magnetické pole Země, takže instinktivně poznají sever. 

Zobákem k severu

Vnímání geomagnetického pole představuje pro mnoho zvířat samozřejmost. Uvedený smysl u nich funguje na základě malého množství magnetitu v těle: Například u holubů se látka vyskytuje ve svazku nervů v zobáku. Podle studie, kterou v časopise PNAS publikovali odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, z České zemědělské univerzity a Správy národního parku Šumava společně s německou Universität Duisburg-Essen, mají vnitřní kompas také někteří velcí savci – například krávy, srny či jeleni. 

U člověka se však jeho existence až donedávna nepředpokládala: Magnetit se v našem těle nenachází, takže bychom neměli být schopni magnetické pole Země vnímat. Vědci z kalifornského Caltechu ovšem nedávno zjistili, že jej cítí i někteří lidé – jen o tom nevědí…

Pokus s magnetem

Joseph Kirschvink a Shin Shimojo nechali 34 dobrovolníků sedět v naprosté tmě a tichu v šestistěnné Faradayově kleci z hliníku, kde nepůsobí žádné elektrické pole. Dovnitř vědci umístili cívky, jimiž procházel elektrický proud, a vznikalo tak magnetické pole. Účastníci seděli na dřevěných židlích a na sobě měli 64 elektrod pro detekci mozkových vln.

Experiment se několikrát opakoval, ale žádný z dobrovolníků po jeho skončení nedokázal říct, že by vnímal jakoukoliv změnu. Jenže jejich mozkové vlny dokládaly opak: Celých 30 % účastníků na magnetické pole nevědomky reagovalo, a čtyři z nich dokonce velmi silně. Jak to, že proměnu zaznamenal jen mozek některých dobrovolníků? A může se člověk naučit uvedený smysl ovládat?

Na vlnách nevolnosti 

Mezi další méně známé smysly se řadí vnímání gravitace (které si neuvědomujeme) či pocit hladu, žízně, potřeby vyměšování apod. Smysly navíc mohou mít i negativní projevy, jež nám dokážou pořádně zkomplikovat život. 

Mnozí z nás zažili nevolnost z pohybu, třeba v autě či letadle. Nepohodlí se navíc zhoršuje, když si chceme cestou číst nebo používat mobilní telefon. Za uvedenou „poruchou“ přitom také stojí naše vnímání – v tomto případě rozpor mezi vjemy zraku a vnitřního ucha, jež se významnou měrou podílí na tělesné rovnováze. Očima totiž vnímáme relativně stabilní předmět (knihu či telefon), ale do rovnovážného aparátu proudí informace o pohybu těla.

Slyšet barvy

K zajímavostem v oblasti lidských smyslů patří i tzv. synestezie, tedy sdružené vnímání, kdy určitý podnět rozeznáváme více smysly či jiným smyslem, než kterému se přičítá: Lze tak třeba slyšet barvy nebo vidět hudbu. Popsaný stav se často objevuje po požití LSD či jiných halucinogenů, někteří lidé jej však zažívají i bez návykových látek a je pro ně stejně přirozený jako využívání „běžných“ smyslů.

TIP: Chuť tónu, barva čísla: Synestezie je (do jisté míry) vlastní většině z nás

Schopnost vnímat svět kolem sebe navíc nechybí ani rostlinám, které dokážou vycítit světlo. Nejspíš vás hned napadne slunečnice, natáčející se za sluncem, uvedeným smyslem však oplývá veškerá zeleň. Kromě toho reaguje na gravitační pole a vnímá čas, jímž se řídí její cirkadiánní rytmy. 

Oklamané smysly

Nepochybně už jste se setkali s nějakou optickou iluzí a víte, že ani „obyčejné“ a zdravé smysly zdaleka nejsou neomylné. Stejně jako paměť nás mohou šálit, či dokonce dostat do prekérních situací. Pokud bychom si tak vyvinuli další smysly – například pro vnímání magnetického pole Země – zůstává otázkou, zda by nám přinesly užitek, či spíš komplikace v běžném životě.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907