Středověk

Nejstarší částí znaku města Plzně byla stříbrná chrtice v červeném poli. V době husitských válek si ji do znaku umístili měšťané, aby symbolizovala věrnost města císaři a českému králi. Tento znak polepšil Zikmund Lucemburský roku 1434 o dvouhrbého velblouda, kterého Plzeňští vzali husitům při jejich neúspěšném obléhání Plzně.

Músa Keita I (cca 1280 - cca 1337) byl desátý Mansá, což lze nejlépe přeložit jako „král králů“ nebo „císař“, bohaté západoafrické Říše Mali. V západních spisech a literatuře byl nejčastěji označován jako Mansá Músa.

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Bitva na Kulikově poli 

Konstantin a Metoděj

Arnošt z Pardubic, Dětřich z Portic a Jan ze Středy - nejvýznamnějí rádcové Karla IV.

Václav IV. (1361–1419) byl syn Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Tintagel byl postaven ve vrcholném středověku jako lákadlo pro milovníky artušovských legend.

Za života Karla IV. vzniklo několik kronik, spokojil se ale až s dílem Přibíka Pulkavy z Radenína