temná hmota

Panoramatický pohled na oblast kolem kulové hvězdokupy 47 Tucanae. | zdroj: ESO/Digitized Sky Survey 2, Davide De Martin (CC BY 4.0)

Průzkum v okolí umírajícího červeného veleobra Betelgeuse nakonec nepřinesl objev axionů.

V běžném životě je směr času samozřejmý a nepochybný, ve fyzice nikoliv.

Galaxie Dragonfly 44 na snímku Hubbleova teleskopu. Přehnaný odhad počtu kulových hvězdokup způsobil, že tato galaxie vybočovala z našich představ o temné hmotě v galaxiích.

Vizualizace zachycuje centrální černou díru a galaxie zachycené v její ‚síti‘. Černá díra, která je společně se svým diskem známá jako kvasar SDSS J103027.09+052455.0, jasně září, jelikož pohlcuje hmotu ze svého okolí.

Pokud objekty GEODE existují, mohly by fungovat jako zdroje temné energie ve vesmíru.

V souvislosti s absencí hvězd byla v minulosti často skloňována i trpasličí nepravidelná galaxie I Zwicky 18. První pozorování totiž naznačovala, že se v ní nacházejí jen hvězdy do 500 milionů let věku.

Mléčnou dráhu zřejmě obklopuje velké halo temné hmoty

Temná hmota by měla tvořit zhruba 27 % hmotnosti vesmíru, tedy i naší Mléčné dráhy

Snímek galaxie v Andromedě se satelitními galaxiemi.

<p>Teleskop Víctor M. Blanco chilské observatoře Cerro Tololo hraje zásadní roli v&nbsp;projektu Dark Energy Survey</p>

<p>Pulsary v&nbsp;centru Mléčné dráhy zřejmě čerpají hmotu od hvězdných partnerů</p>

<p>Schéma znázorňuje rotující diskové galaxie v současnosti (vlevo) a v mladém vesmíru (vpravo).</p>