tradice

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.

Rajčatová bitva

Kde se koná: Buñol, Španělsko

Tisícihlavý dav a ulice zbarvené do ruda, to je každoroční obrázek srpnové slavnosti La Tomatina, odehrávající se ve španělském městečku Buñol nedaleko Valencie. Za vznikem slavnosti přitom stála kuriózní nehoda. V roce 1945 došlo během průvodu masek (Gigantes & Cabezudos) k nehodě, která vyvrcholila hádkou a divokou strkanicí, jíž nebyl ušetřen ani nedaleko stojící stánek se zeleninou. Příštího roku už na náměstí Buñolu dorazili lidé vyzbrojení vlastní rajčatovou municí a položili tak základ rajčatové války zvané La Tomatina. (foto: Wikimedia Commons, flydime, CC BY-SA 2.0)

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. V pátek byl podle Bible „Ježíš Nazaretský, židovský král“ odsouzen k smrti a po bolestném stoupání s křížem na zádech byl na vrchu Golgota popraven ukřižováním.

Smutné psí oči možná z Jižní Koreje brzy zmizí: 84 % obyvatel se ke psímu masu otáčí zády.

Tradiční japonské tetování se nazývá irezumi a často obsahuje scény s hrdiny ze Suikodenu (vlevo fotografie z roku 1870, vpravo z roku 1890).

Smažený kapr s bramborovým salátem se probojoval na favorita sváteční tabule až za první republiky. V prvních chudých poválečných letech se z konzumace levných a relativně hojných ryb stala spíše nutnost.

Houbový kuba se jí na Štědrý den už od dob pohanů.

Díky vánočce-štědrovce dostaly Vánoce mnohde přívlastek štědrovnicové.

Král Diolů dělá smírčího soudce a spojuje lid s jeho božstvem, nesmí však vlastnit telefon ani boty. Rudá je barvou krále a jeho rodiny, nikdo jiný v regionu ji oblékat nesmí.

Sdílení jídla je pro Číňany známkou náklonnosti a blízkosti. Tisíciletou tradici si nechtějí nechat vzít.