tradice

Někteří zahrádkáři trpaslíky milují, jiní je považují za laciný kýč.

Matrjošky byly jako nástroj propagace využívány už za dob Sovětského svazu. Během pandemie koronaviru měly apelovat na zodpovědnost ruských občanů.

V 18. století se tzv. maškarády postupně proměnily v maškarní plesy.

Je libo býčí penis?

„O tom, zda považujeme konkrétní jídlo za pochoutku, nebo za nepoživatelnou nechutnost nerozhoduje jeho chuť, ale kulturní prostředí, z něhož pocházíme“, říká Dr. Samuel West – zakladatel muzea nejnechutnějších jídel ze švédského Malmö.

Ve výřezu korunovace císaře Ferdinanda I. českým králem v chrámu svatého Víta v Praze v roce 1836.

Amišové zpravidla jezdí v bryčkách, které musejí opatřit výstražným trojúhelníkem a reflektorem.

Správná výchova

Arménské děti jsou od narození vedeny k práci, a nedělá jim tedy problém přiložit doma ruku k dílu. Pokud je otec pastýřem a potřebuje pomoct s nelehkým údělem, může snadno zaměstnat své syny, kteří v takovém případě dokonce dostanou omluvenku ze školního vyučování. (foto: Roman Šudoma)

Na hranici s nimi!

Papua Nová Guinea

V Papui Nové Guineji se velmi rozšířila víra v čarodějnictví, a přesvědčení tamních obyvatel je dokonce natolik silné, že řada z nich neakceptuje přirozené příčiny smrti či zdravotních potíží. Příbuzní zesnulých a těžce nemocných tedy hledají viníky i mezi šamany a snaží se ze svých drahých sejmout kletbu tím, že nebohé „moudré muže“ vyhánějí z vesnic, ničí jejich majetek, nebo je dokonce mučí a zabíjejí. Jde tak o jednu z posledních zemí, kde se stále ještě pořádají „hony na čarodějnice“. (foto: Profimedia)

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Domorodí obyvatelé Austrálie předávají své poznání z generace na generaci pomocí písní.

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.

Rajčatová bitva

Kde se koná: Buñol, Španělsko

Tisícihlavý dav a ulice zbarvené do ruda, to je každoroční obrázek srpnové slavnosti La Tomatina, odehrávající se ve španělském městečku Buñol nedaleko Valencie. Za vznikem slavnosti přitom stála kuriózní nehoda. V roce 1945 došlo během průvodu masek (Gigantes & Cabezudos) k nehodě, která vyvrcholila hádkou a divokou strkanicí, jíž nebyl ušetřen ani nedaleko stojící stánek se zeleninou. Příštího roku už na náměstí Buñolu dorazili lidé vyzbrojení vlastní rajčatovou municí a položili tak základ rajčatové války zvané La Tomatina. (foto: Wikimedia Commons, flydime, CC BY-SA 2.0)

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. V pátek byl podle Bible „Ježíš Nazaretský, židovský král“ odsouzen k smrti a po bolestném stoupání s křížem na zádech byl na vrchu Golgota popraven ukřižováním.