třicetiletá válka

Obnovené zřízení zemské je nejvíce spojeno s osobou habsburského císaře a českého krále Ferdinanda II.

Na účastníky čekaly popravy i konfiskace

Švédský král Gustav Adolf udělal ze své armády nejvýkonnější bojovou sílu třicetileté války. Praha se pak o jejích kvalitách bolestivě přesvědčila sama. Jedním z uloupených pokladů byla i „Ďáblova bible“.

23.května 1618 byli vyhozeni z oken Pražského hradu tři muži. Evropa stanula na prahu dosud nevídaného válečného konfliktu, kterému se bude říkat třicetiletá válka.

Takto si Komenského smrt představoval Alfons Mucha ve svém cyklu Slovanská epopej

Čas politických jednání byl ten tam a ke slovu přišly zbraně

Přestože mluvil jen německy, dostal se Jindřich Matyáš Thurn do čela české nekatolické opozice.

Princ Ruprecht nebyl jen velký dobrodruh a schopný velitel, ale také štědrý mecenáš věd a umění

Mladý panovník sám sebe nazýval „králem seladonem“

<p>Po nástupu na trůn snížil Ferdinand III. režii vídeňského dvora na polovinu</p>

<p>Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu.&nbsp;</p>

<p>Mír byl ratifikován 24. října 1648</p>

<p>Astrolog navštívil Albrechta&nbsp;krátce před vraždou. Vinu na generalissimově smrti mu ale neprokázali</p>

<p>Po uzavření vestfálského míru nadále válčil po celé Evropě a dosáhl pozice císařského tajného rady</p>