vesmír

Průlet singularitou rotující supermasivní černé díry jako z filmu Interstellar by posádka lodi možná nemusela ani zaznamenat.

Mohla by vést cesta z černé díry jejím bílým protějškem?

Po splynutí dvou černých veleděr může dojít k vymrštění výsledného objektu z galaxie.

Každý den narazí do zemské atmosféry biliony atomových jader, cestujících kosmem rychlostí blízkou rychlosti světla. Energie kosmického záření by mohla „pohánět“ životní procesy jednoduchých organismů třeba na Marsu.

Kosmické záření zodpovídá za neustálý vznik řady nestabilních radioaktivních izotopů v atmosféře. Přispívá tak k radioaktivnímu pozadí na Zemi asi 13 %. S nadmořskou výškou však jeho vliv roste.

Kosmologický teleskop v pustých chilských horách.

Snímek Petra Horálka zachycující noční nebe nad místem, kde se staví dalekohled ELT.

Poloha obyvatelné zóny závisí na vývoji mateřské hvězdy.