vesmír

Na stopy mimozemského života jsme zatím nenarazili. Vesmír je však příliš velký, než abychom v něm byli sami.

Koroljov přeje hodně štěstí Gagarinovi před jeho letem do vesmíru

Astronauté musí ve vesmíru čelit obrovským teplotním rozdílům. Například na slunné straně Měsíce může být teplota vyšší než na Sahaře. Na odvrácené straně teplota padá až k –170 °C.

Nejteplejším místem ve vesmíru je oblak horkého plynu v souhvězdí Panny

Astronaut Bruce McCandless II bez jištění ve vesmíru, při letu raketoplánu Challenger v roce 1984. Bez skafandru by přišel o vědomí asi za patnáct sekund

Povrch Titanu můžeme mapovat díky rádiovým vlnám

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje

I naše Slunce se před více než čtyřmi miliardami let pravděpodobně zrodilo v podobné oblasti, jako je Lupus 3.

Vizualizace zachycuje některé z planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. Nová pozorování tohoto systému, v kombinaci s velmi sofistikovanou analýzou dat, nyní poskytla zlepšené odhady hustoty všech sedmi planet systému, které se velikostí podobají Zemi. Výsledky naznačují, že jednotlivá tělesa jsou značně bohatá na těkavé látky, s největší pravděpodobností se jedná o vodu.

Nejrůznější formy virů se na Zemi vyskytují v obrovském množství a jejich původ sahá k počátkům vývoje života na planetě.

S heliocentrickým uspořádáním Sluneční soustavy přišli už staří Řekové. Na obrázku ilustrace z roku 1660

Víra v existenci umělých vodních kanálů na povrchu rudé planety, které měl vybudovat neznámý inteligentní druh, přežila až do druhé poloviny 20. století.

V éter coby všudypřítomnou substanci, skrz kterou se šíří světlo, věřili badatelé již od Aristotela. Einstein existenci éteru vyvrátil. Tesla však předpokládal, že se substance vyskytuje v podobě plynu.

Ilustrativní snímek hvězd v souhvězdí Ještěrky

Hubbleovo ultra hluboké pole nám dává nahlédnout do prvopočátků vesmíru. Tyto objekty od nás leží extrémně daleko