vynález

Krejčí Franz Reichelt pózuje se svým vynálezem. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Síťovky se znovu dostávají do módy, přestože už nejde o klasické síťkování ani ruční práci. (foto: Profimedia)

Revoluce hnaná párou

vynález: parní stroj | rok: 1712

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Pravdou však zůstává, že s „jeho“ objevem přišli už antičtí Řekové, konkrétně v 1. století Heron z Alexandrie. Tehdejší zařízení ovšem sloužilo spíš jako hračka a časem se na něj zapomnělo. 

První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen roku 1712 na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který si roku 1698 jako vůbec první nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů. Nicméně právě Watt potom Newcomenův stroj podstatně zdokonalil řadou svých patentovaných vylepšení, a připravil jej tak pro masové využití.

Když zařízení v roce 1785 poprvé představil veřejnosti, mohla se párou poháněná kola průmyslové revoluce pomalu roztáčet. Parní pohon poté opanoval většinu strojů a dopravních prostředků téměř na 150 let – a díky němu vstoupilo 19. století do historie jako „věk páry“. (foto: Wikimedia Commons, Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary, CC0)

Energeticky bohatý med je pro včely životně důležitý – ročně ho v každém větším úlu vyrobí i spotřebují řádově několik set kilogramů. (foto: Pixabay, CC0)

Rekonstrukce průběhu stavby římského akvaduktu, a to bez použití malty, zato s primitivními  jeřáby. (ilustrace: Shutterstock)

Kolébkou slunečních hodin, zvaných také gnómon, je starý Egypt. Ve středověku se objevovaly hlavně ve městech.

Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, Djdanilos, CC BY-SA 4.0)

V úlech se skrývá spousta informací, které se vyplatí sledovat a využít. Pomáhá při tom umělá inteligence.

Český patent umožňuje využívat suť ze zdemolované budovy téměř v nekonečném cyklu.

Dnes zcela běžná propiska byla ještě před druhou světovou válkou vzácná a velmi drahá.

Ochrana před škrábanci 

kdy: 70. léta 20. století | kdo: Ted Wydeven

Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.

Neposlušné tenisky

Dnes (znovu) populární conversky pocházejí vlastně z hluboké minulosti. Firma Converse vznikla už v roce 1908 a popularita jejích „kecek“, tedy plátěných bot s gumovou podrážkou, nastoupila o deset let později, kdy se zrodila speciální obuv na basketbal. V roce 1921 pak firma navázala spolupráci s basketbalistou Chuckem Taylorem, jehož podpis najdete na botách All-Star dodnes. Zajímavý je také samotný český název „kecky“. Pochází z období druhé světové války, kdy americká letadla shazovala na naše území balíky s humanitární pomocí – a uvnitř se mimo jiné nacházely pláťáky od firmy Keds… (foto: Unsplash)