vynález

Revoluce hnaná párou

vynález: parní stroj | rok: 1712

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Pravdou však zůstává, že s „jeho“ objevem přišli už antičtí Řekové, konkrétně v 1. století Heron z Alexandrie. Tehdejší zařízení ovšem sloužilo spíš jako hračka a časem se na něj zapomnělo. 

První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen roku 1712 na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který si roku 1698 jako vůbec první nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů. Nicméně právě Watt potom Newcomenův stroj podstatně zdokonalil řadou svých patentovaných vylepšení, a připravil jej tak pro masové využití.

Když zařízení v roce 1785 poprvé představil veřejnosti, mohla se párou poháněná kola průmyslové revoluce pomalu roztáčet. Parní pohon poté opanoval většinu strojů a dopravních prostředků téměř na 150 let – a díky němu vstoupilo 19. století do historie jako „věk páry“. (foto: Wikimedia Commons, Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary, CC0)

04. 11. 2022

Nejčtenejší


31. 10. 2022

Energeticky bohatý med je pro včely životně důležitý – ročně ho v každém větším úlu vyrobí i spotřebují řádově několik set kilogramů. (foto: PixabayCC0)

14. 09. 2022

Rekonstrukce průběhu stavby římského akvaduktu, a to bez použití malty, zato s primitivními  jeřáby. (ilustrace: Shutterstock)

26. 07. 2022


Reklama

Kolébkou slunečních hodin, zvaných také gnómon, je starý Egypt. Ve středověku se objevovaly hlavně ve městech.

17. 07. 2022

Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, DjdanilosCC BY-SA 4.0)

11. 07. 2022

V úlech se skrývá spousta informací, které se vyplatí sledovat a využít. Pomáhá při tom umělá inteligence.

19. 02. 2022
16. 11. 2021

Český patent umožňuje využívat suť ze zdemolované budovy téměř v nekonečném cyklu.

16. 09. 2021

Dnes zcela běžná propiska byla ještě před druhou světovou válkou vzácná a velmi drahá.

01. 08. 2021

Reklama

Ochrana před škrábanci 

kdy: 70. léta 20. století | kdo: Ted Wydeven

Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.

07. 07. 2021
08. 05. 2021

Neposlušné tenisky

Dnes (znovu) populární conversky pocházejí vlastně z hluboké minulosti. Firma Converse vznikla už v roce 1908 a popularita jejích „kecek“, tedy plátěných bot s gumovou podrážkou, nastoupila o deset let později, kdy se zrodila speciální obuv na basketbal. V roce 1921 pak firma navázala spolupráci s basketbalistou Chuckem Taylorem, jehož podpis najdete na botách All-Star dodnes. Zajímavý je také samotný český název „kecky“. Pochází z období druhé světové války, kdy americká letadla shazovala na naše území balíky s humanitární pomocí – a uvnitř se mimo jiné nacházely pláťáky od firmy Keds…(foto: Unsplash)

27. 04. 2021

Svoboda z oceli a kůže

Společnost: Harley-Davidson
Založena: 1903, USA, Milwaukee
Ikony: modely JH „Two-Cam“ (1928), Hydra-Glide (1952), Electra Glide (1965), FX Super Glide (1971)

Motorky Harley-Davidson, které dnes více než co jiného představují synonymum svobodného životního stylu, vznikly vlastně opravdu pro zábavu. Jejich „otcové“ – ve skutečnosti dvacetiletí mladíci a potomci anglických emigrantů Arthur Davidson a William Harley – si prostě chtěli urychlit časté cesty k jezeru. A tak je napadlo přišroubovat k obyčejnému jízdnímu kolu benzinový motor. Svou myšlenku ovšem dále rozpracovávali a již v roce 1903 spatřil světlo světa jejich „stroj číslo jedna“. Dokázal vyvinout rychlost až 60 km/h a jezdil i do kopce. Podnikaví mladíci motorku prodávali za 200 dolarů (asi 112 tisíc korun v dnešních cenách) a zakázky se jen hrnuly. Není divu – ceny automobilů se tehdy pohybovaly v řádech tisíců dolarů. Ocelový orel, symbol jejich nově založené firmy Harley-Davidson (H-D), mohl hrdě vzlétnout. 

Bezstarostná jízda

S trochou nadsázky lze říct, že jejich společnost v následujících desetiletích přežila vše: velkou hospodářskou krizi, období špatné kontroly kvality, finanční propad i konkurenci levnějších a zpočátku dynamičtějších japonských výrobců. Stačila si však přitom připsat hned několik legendárních kousků. Jeden takový vznikl roku 1952 pod označením Hydra Glide: na jeho slávě se pak velkou měrou podílel i film Divoch s Marlonem Brandem v hlavní roli, v němž se záporný hrdina proháněl právě na této „těžké mašině“. V 60. letech se harleye staly doslova reklamou na svobodu, poté co se objevily v kultovním snímku Easy Rider (Bezstarostná jízda). Model FLH Electra Glide (1965) dodnes tvoří zlatý standard amerických motorkářů.  

Ačkoliv firma prošla mnohými krizemi a její motorky byly svého času spojovány s temným podsvětím, nakonec si dokázala místo na trhu udržet. Stále platí, že pro většinu lidí je jakýkoliv „svalnatý“ motocykl prostě „hárlej“ a stejně tak slavná značka evokuje představu chopperu – v obou kategoriích má přitom H-D na všech kontinentech už dlouho silnou konkurenci. Každoročně pak vyjede na silnice na 300 tisíc nových modelů, jejichž základní pořizovací cena se pohybuje v přepočtu kolem čtvrt milionu korun. (foto: Unsplash, CC0)

13. 04. 2021

Sluneční brýle už i pro psy

Tržní úspěch: Jedny brýle stojí asi jen 400 Kč.
Stojí za zmínku: Vojenští psi obdrželi první kusy roku 2004 pro misi v Iráku.

Některé vynálezy jsou podivné, jiné vyloženě praštěné. Pak existuje zvláštní kategorie těch, které na první pohled vypadají jako úplný nesmysl, ale nakonec najdou praktické uplatnění. Určitě mezi ně patří Doggles – psí sluneční brýle, které byly na trh uvedeny jako módní doplněk. Postupně je ovšem veterináři začali doporučovat zejména psům, kteří trpí očními problémy a jejichž zrak brýle chrání nejen před sluncem, ale také před prachem a větrem. Díky ochranným vlastnostem je používá například rovněž americká armáda, jejíž psy chrání Doggles třeba před větrem plným písečných zrn na misích v Iráku a v Afghánistánu.

10. 03. 2021

Reklama na ledničku Kelvinator z poloviny 50. let.

20. 12. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907