zatmění Slunce

Tranzit marsovského měsíce přes sluneční kotouč.

Rekonstruovaný snímek úplného zatmění Slunce z 29. května 1919 (foto: ESO/Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl/F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson + Petr Horálek)

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Osmdesát procent. Tolik nám z naší životodárné hvězdy zůstane na nebi 10. června…

Z určitých míst planety bude sluneční zatmění 10. června viditelné jako prstencové. Půjde o chladné oblasti v úzkém pásu táhnoucím se od severovýchodní Kanady přes Grónsko až po severovýchod Ruska – severní pól nevyjímaje! 

Sonda InSight zjistila, že se Mars během zatmění Slunce otřásá.

Sluneční koróna bývá viditelná pouhým okem během úplných zatmění Slunce.

Na počátku roku 2017 se vědcům podařilo zachytit kolizi dvojice supermasivních černých děr. Za objevem stála observatoř LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) a šlo o její v pořadí již třetí detekci podobného jevu.

<p><!--break--></p>

<p>Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017</p>

<p>Není to poprvé, co NASA vyšle tyto letouny za zatměním Slunce</p>

<p>Kaguja byla lunární mise japonské agentury JAXA. Šlo o nejkomplexnější průzkumnou misi Měsíce od dob projektu Apollo. Snímky byly pořízeny již před 9 lety, JAXA je ale zveřejnila až letos.</p>

<p>Tranzitující Země má rozostřený okraj. Je to dáno atmosférou, která část slunečního svitu dokáže pohltit. Oproti tomu atmosféry prostý Měsíc se na slunečním kotouči vyjímá dokonale kontrastní</p>