Reklama


Teorie panspermie: Může život cestovat z planety na planetu?

08.11.2018 - Stanislav Mihulka

Jsou-li planety v planetárním systému dostatečně blízko sebe, šance na šíření života je poměrně vysoká

<p>Planetární systém červeného trpaslíka TRAPPIST-1</p>

Planetární systém červeného trpaslíka TRAPPIST-1


Reklama

Zatím známe jen jedinou planetu hostící život. Rádi si ale představujeme, že někde jinde ve vesmíru život existuje a přemýšlíme o tom, jak by se živé organismy ve vesmíru mohl šířit. Podle hypotézy panspermie by život za jistých okolností mohl osídlovat nové planety tak, že by na ně přiletěl. Buď od sousedních hvězd anebo od sousedních planet ve stejném planetárním systému.

Astrofyzik Dimitri Veras z anglické University of Warwick se svými spolupracovníky hodnotil, jak je panspermie života mezi sousedními planetami pravděpodobná. Přenos života mezi planetami těsně závisí na třech fázích takového procesu - především pak na tom, aby živé organismy všechny tyto fáze přežily.

Panspermie mezi planetami

Cestování života mezi planetami začíná cestou do vesmíru z planety, kde již život existuje. K tomu by mohlo docházet při dopadech meteoritů, vulkanické činnosti či dalších podobných událostech. Druhou fází je samotná cesta vesmírem, během níž číhají na organismy různá rizika, včetně nebezpečného kosmického záření. Nakonec musí život přistát na další planetě, nejspíš během dopadu meteoritu se živými organismy „na palubě“.

TIP: Důležitý objev: NASA hlásí sedm planet podobných Zemi u nedaleké hvězdy

Podle Verase platí, že jsou-li planety v planetárním systému dostatečně blízko sebe, šance na šíření života je poměrně vysoká. Z aktuálně známých planetárních systémů by v úvahu připadal například systém TRAPPIST-1, kde je v obyvatelné zóně více teoreticky obyvatelných planet

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: SETI Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Je libo býčí penis?

„O tom, zda považujeme konkrétní jídlo za pochoutku, nebo za nepoživatelnou nechutnost nerozhoduje jeho chuť, ale kulturní prostředí, z něhož pocházíme“, říká Dr. Samuel West – zakladatel muzea nejnechutnějších jídel ze švédského Malmö.

Revue

Kočičí mumie v egyptské Sakkáře

Věda

Inzeráty zprvu většinou psali muži, pro ženu by podobná praxe byla dehonestující

Historie

Dohromady už letos v Kalifornii shořelo území o rozloze větší, než mají Belgie a Lucembursko dohromady.

Zajímavosti

Zdálky jsem na skalnatém pahorku zahlédl dva mladé kozorožce při hledání potravy. Vydal jsem se za nimi a obcházel kopeček po vrstevnici pořád dokola. Po kozorožcích ani vidu ani slechu. Konečně mě napadlo podívat se taky vzhůru a zjistil jsem, že kozorožec chodil celou dobu po vrstevnici asi tři metry nade mnou a zřejmě se královsky bavil

Příroda

Potulná planeta ve vesmíru

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907