Teorie panspermie: Může život cestovat z planety na planetu?

08.11.2018 - Stanislav Mihulka

Jsou-li planety v planetárním systému dostatečně blízko sebe, šance na šíření života je poměrně vysoká

<p>Planetární systém červeného trpaslíka TRAPPIST-1</p>

Planetární systém červeného trpaslíka TRAPPIST-1


Reklama

Zatím známe jen jedinou planetu hostící život. Rádi si ale představujeme, že někde jinde ve vesmíru život existuje a přemýšlíme o tom, jak by se živé organismy ve vesmíru mohl šířit. Podle hypotézy panspermie by život za jistých okolností mohl osídlovat nové planety tak, že by na ně přiletěl. Buď od sousedních hvězd anebo od sousedních planet ve stejném planetárním systému.

Astrofyzik Dimitri Veras z anglické University of Warwick se svými spolupracovníky hodnotil, jak je panspermie života mezi sousedními planetami pravděpodobná. Přenos života mezi planetami těsně závisí na třech fázích takového procesu - především pak na tom, aby živé organismy všechny tyto fáze přežily.

Panspermie mezi planetami

Cestování života mezi planetami začíná cestou do vesmíru z planety, kde již život existuje. K tomu by mohlo docházet při dopadech meteoritů, vulkanické činnosti či dalších podobných událostech. Druhou fází je samotná cesta vesmírem, během níž číhají na organismy různá rizika, včetně nebezpečného kosmického záření. Nakonec musí život přistát na další planetě, nejspíš během dopadu meteoritu se živými organismy „na palubě“.

TIP: Důležitý objev: NASA hlásí sedm planet podobných Zemi u nedaleké hvězdy

Podle Verase platí, že jsou-li planety v planetárním systému dostatečně blízko sebe, šance na šíření života je poměrně vysoká. Z aktuálně známých planetárních systémů by v úvahu připadal například systém TRAPPIST-1, kde je v obyvatelné zóně více teoreticky obyvatelných planet

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: SETI Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907