Třetí nebeský palác (2): Jak bude vypadat nová čínská vesmírná stanice?

14.03.2021 - Karel Zvoník

<p><strong>Nejsložitější čínský kosmický projekt v historii bude velikostí srovnatelný se stanicí Mir. Konstruktéři kladli důraz na soběstačnost stanice: Pára z dýchání posádky se má kondenzovat a moč recyklovat.</strong> <em>(zdroj: Shutterstock)</em></p>

Nejsložitější čínský kosmický projekt v historii bude velikostí srovnatelný se stanicí Mir. Konstruktéři kladli důraz na soběstačnost stanice: Pára z dýchání posádky se má kondenzovat a moč recyklovat. (zdroj: Shutterstock)


Reklama

Prakticky všechny části nové čínské vesmírné stanice Tchien-kung 3 neboli Nebeský palác 3, jsou již podle všeho hotové a čeká je řada zkoušek. Lidová republika by orbitální komplex ráda dokončila do roku 2022 a podle Čínské vesmírné agentury pro pilotované lety (CMSA) je v nadcházejících třech letech v plánu přes deset misí spjatých s uvedeným programem. Odborníci se však shodují, že před konstruktéry spočívá ještě mnoho výzev.

Předchozí část: Třetí nebeský palác: Jak bude vypadat nová čínská vesmírná stanice?

K vynesení centrálního modulu by mělo dojít v letošním roce, následovat budou v roce 2022 laboratorní segmenty Wen-tchien a poté Meng-tchien. Plánovaná životnost stanice činí minimálně deset let, přičemž není vyloučeno její postupné rozšíření. Čína očekává i mezinárodní účast.

Na stejnou oběžnou dráhu jako Nebeský palác by měl být v roce 2024 umístěn optický teleskop Sun-tchien alias Nebeský křižník, představující v podstatě samostatný modul o hmotnosti 10 t. Jeho zrcadlo bude mít průměr 2 m a totéž rozlišení jako legendární Hubble, oproti němu však dostane do vínku až 300krát větší zorné pole. A podle dostupných informací jej bude možné opravovat i vylepšovat.

Bezejmenný koráb

Další prvek v programu orbitální stanice tvoří nová kosmická loď. S délkou 8,8 metru a startovací hmotností okolo 21,6 tun pojme tři tchajkonauty a asi 500 kg nákladu. Byla navržena nejen pro obsluhu orbitálního komplexu, ale podle odborníků z CAST se v budoucnu vydá i k Měsíci. Návratová kabina bude dokonce znovupoužitelná, což by mělo ušetřit náklady

Vesmírné plavidlo tedy vzniká pro cesty jak na nízkou oběžnou dráhu Země, tak do meziplanetárního prostoru, a vyvinout pro něj univerzální tepelný štít prý tudíž znamenalo opravdový oříšek. Nakonec jej pokryjí tepelné pláty, které bude možné po každém návratu vyměnit, a jejich správnou funkci ověří již zmiňovaný testovací let. Nová loď zatím zůstává bez názvu a k budoucí stanici se vydá až později – první starty tchajkonautů zajistí již prověřená plavidla Šen-čou.

Krok za krokem

Čína zahájila svůj pilotovaný program už v roce 1992, přičemž si vytyčila tři hlavní cíle: První úkol splnil v roce 2003 Jang Li-wej, který úspěšně zamířil do kosmu a vrátil se v pořádku na Zemi. Jeho výprava trvala 21 hodin a návratová kabina přistála ve Vnitřním Mongolsku. Mise Šen-čou 5 tak katapultovala lidovou republiku na třetí místo v seznamu zemí, které dokázaly vlastními silami vyslat člověka na oběžnou dráhu. 

V rámci programu Šen-čou zatím Čína zdárně uskutečnila šest pilotovaných misí, během nichž se na orbitální dráhu podívalo 11 tchajkonautů (Šen-čou 5–7 a 9–11). Dál se úspěšně odehrála bezpilotní zásobovací výprava Šen-čou 8 a ještě před lidmi se do kosmu v rámci „dvojky“ dostala řada zvířat včetně opice, psa a králíka. Jejich osud bohužel neznáme: Během návratu údajně selhal jeden z padáků a kabina nejspíš přistála velmi tvrdě. Čínské úřady však uvedené spekulace popírají. 

Druhým cílem čínského pilotovaného programu bylo vyvinout pokročilé technologie k provádění výstupů do volného prostoru a osvojit si techniky dokování kosmických těles na oběžné dráze. Tato fáze se otestovala v programu Tchien-kung neboli Nebeský palác, v jehož rámci se již podařilo umístit na orbitu dvě krátkodobé laboratoře, Tchien-kung 1 a 2. Nyní tedy přichází na řadu třetí, zatím nejtěžší úkol – postavit a spravovat trvale obyvatelnou stanici Tchien-kung 3. 

TIP: Čína plánuje vybudovat vědeckou základnu u jižního pólu Měsíce

Úspěšným dokončením a provozem Nebeského paláce završí Čína první éru svého pilotovaného programu a započne další, jejíž cíle se již rýsují. K budoucím úkolům bude jistě patřit oblet Měsíce a vývoj techniky schopné dopravit člověka na jeho povrch i zpět na Zemi. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907