Třetí posel z hlubin vesmíru: Vědci objevili další mezihvězdný objekt
Do Sluneční soustavy míří třetí známý mezihvězdný objekt – kometa 3I/ATLAS, stará možná miliardy let, která přináší jedinečnou šanci nahlédnout do hlubin galaktické historie.
Astronomové přicházejí s dalším vzrušujícím objevem – podařilo se jim identifikovat nový objekt přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Jde teprve o třetího známého mezihvězdného návštěvníka po slavných kometách ‘Oumuamua a 2I/Borisov. Nově objevený objekt nese označení 3I/ATLAS (C/2025 N1 ATLAS).
Co zatím o objektu víme? Objekt (prozatím klasifikován jako kometa) 3I/ATLAS byl poprvé zaznamenán 1. července 2025 pomocí systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Chile. Následná analýza starších snímků pomohla určit jeho dráhu. Aktuálně se nachází poblíž souhvězdí Hada a Střelce, jen kousek od galaktické roviny.
Jasnost 3I/ATLAS je bohužel velmi nízká a je tak viditelný jen teleskopy. Vesmírem se pohybuje rychlostí přibližně 60 km/s (téměř 220 000 km/h), což naznačuje, že nejde o objekt vázaný gravitací Slunce.
Mezihvězdný původ
Klíčovým parametrem, který potvrzuje mezihvězdný původ objektu, je tzv. excentricita dráhy – u tohoto tělesa se odhaduje na hodnotu kolem 6.0. Pro srovnání: objekty ve Sluneční soustavě mají obvykle excentricitu menší než 1.0 a obíhají tak Slunce po eliptické dráze. Excentricita vyšší než 1 znamená, že těleso jen prolétá a nikdy se nevrátí – přesně jako 3I/ATLAS.
Podle odhadů by objekt 3I/ATLAS mohl měřit zhruba 20 kilometrů, možná i víc. Podle vědců může být velmi starý – možná stejně starý jako naše Sluneční soustava, tedy přes 4,5 miliardy let.
A právě v tom spočívá jeho vědecká hodnota: podle vědců v sobě může nést informace z úplně jiného místa a času galaxie. Mohl vzniknout kolem jiné hvězdy, být vyvržen gravitační interakcí a trávit miliardy let osamoceným putováním mezi hvězdami – až nyní vstupuje do naší blízkosti.
Bohužel, stejně jako u předchozích mezihvězdných objektů, i 3I/ATLAS bude příliš rychlý, než aby ho bylo možné dohnat sondou. Po průletu kolem Slunce nabere směr ven ze Sluneční soustavy a ztratíme ho z dohledu. Až do té doby ale máme unikátní příležitost ho sledovat.
Lákavý cíl
Slunci nejblíže se 3I/ATLAS přiblíží letos 29. října – od naší mateřské hvězdy jej bude v tento den dělit zhruba 1,35 AU (200 milionů kilometrů) a na stejnou vzdálenost se o den později „přiblíží“ i k Zemi. Mnohem blíže se tento mezihvězdný návštěvník přiblíží k Marsu – 3. října projde pouhých 0,2 AU od rudé planety. Pokud budeme mít štěstí, mohly by jej zachytit sondy na oběžné dráze Marsu (např. Mars Reconnaissance Orbiter) jako objekt s jasností +11 mag.
Na rozdíl od doby, kdy jsme zachytili ‘Oumuamua (v podstatě až při jeho odletu), máme dnes k dispozici mnohem pokročilejší nástroje. Vesmírný dalekohled Jamese Webba vědcům umožní sledovat tepelné záření a spektrum objektu, což napoví mnohé o jeho složení. K poznání mezihvězdného návštěvníka by mohla přispět i nová Observatoř Very C. Rubinové – která jen při svém prvním spuštění objevila více než 2 000 nových asteroidů.
