Třetihorní šelma: Tartarocyon nese jméno po baskickém zlobrovi

Nález čelisti z období miocénu na jihozápadě Francie, přivedl paleontology k objevu nového druhu velké třetihorní šelmy

03.07.2022 - Stanislav Mihulka



Amphicyonidae byla velká skupina šelem, která obývala svět po většinu třetihor. Podle fosilních záznamů poslední zástupci této čeledi vymřeli před zhruba dvěma miliony let. Šlo o velmi různorodou skupinu, zahrnující drobné a jen několik kilogramů vážící jedince i velké dravce, jejichž hmotnost dosahovala více než 300 kilogramů.

Někdy se jim přezdívá „psi medvědovití“ kvůli jejich fylogenetické spřízněnosti s medvědovitými (Ursidae) a psovitými (Canidae) šelmami. Amphicyonidae se ale vyvinuli dříve než obě dvě tyto skupiny dnešních šelem. Měli mohutně stavěné tělo, kterým připomínali medvědy a zároveň relativně dlouhé nohy, podobné dnešním psům. 

Predátor z Pyrenejí

Na území historické provincie Béarn v jihozápadním cípu Francie, v předhůří Pyrenejí, nedávno paleontologové objevili dvaceticentimetrovou spodní čelist, která patřila doposud neznámému příslušníku druhu Amphicyonidae z miocénu. Pravěká šelma, která žila před 12 miliony let, dostala jméno Tartarocyon, podle lidožravého zlobra Tartaro z baskické mytologie. Toto jednooké monstrum mělo podle pověstí žít právě na území provincie Béarn, dlouho před začátkem našeho letopočtu.

TIP: Objev ze šuplíku: Gigantický masožravý savec Simbakubwa

Podle vedoucího výzkumu Floréala Solého, paleontologa z Královského belgického institutu přírodních věd, představuje nejvýznamnější zdroj informací zub v objevené čelisti. Díky němu paleontologové zjistili, že jde o nový rod i druh Amphicyonidae. S hmotností kolem 200 kilogramů zřejmě patřil k velkým predátorům či mrchožroutům, schopným drtit kosti.


Další články v sekci