Třetihorní šelma: Tartarocyon nese jméno po baskickém zlobrovi

03.07.2022 - Stanislav Mihulka

Nález čelisti z období miocénu na jihozápadě Francie, přivedl paleontology k objevu nového druhu velké třetihorní šelmy

<p>Tartarocyoni s mršinou kytovce. <em>(ilustrace: Denny Navarra, CC BY 4.0)</em></p>

Tartarocyoni s mršinou kytovce. (ilustrace: Denny Navarra, CC BY 4.0)


Reklama

Amphicyonidae byla velká skupina šelem, která obývala svět po většinu třetihor. Podle fosilních záznamů poslední zástupci této čeledi vymřeli před zhruba dvěma miliony let. Šlo o velmi různorodou skupinu, zahrnující drobné a jen několik kilogramů vážící jedince i velké dravce, jejichž hmotnost dosahovala více než 300 kilogramů.

Někdy se jim přezdívá „psi medvědovití“ kvůli jejich fylogenetické spřízněnosti s medvědovitými (Ursidae) a psovitými (Canidae) šelmami. Amphicyonidae se ale vyvinuli dříve než obě dvě tyto skupiny dnešních šelem. Měli mohutně stavěné tělo, kterým připomínali medvědy a zároveň relativně dlouhé nohy, podobné dnešním psům. 

Predátor z Pyrenejí

Na území historické provincie Béarn v jihozápadním cípu Francie, v předhůří Pyrenejí, nedávno paleontologové objevili dvaceticentimetrovou spodní čelist, která patřila doposud neznámému příslušníku druhu Amphicyonidae z miocénu. Pravěká šelma, která žila před 12 miliony let, dostala jméno Tartarocyon, podle lidožravého zlobra Tartaro z baskické mytologie. Toto jednooké monstrum mělo podle pověstí žít právě na území provincie Béarn, dlouho před začátkem našeho letopočtu.

TIP: Objev ze šuplíku: Gigantický masožravý savec Simbakubwa

Podle vedoucího výzkumu Floréala Solého, paleontologa z Královského belgického institutu přírodních věd, představuje nejvýznamnější zdroj informací zub v objevené čelisti. Díky němu paleontologové zjistili, že jde o nový rod i druh Amphicyonidae. S hmotností kolem 200 kilogramů zřejmě patřil k velkým predátorům či mrchožroutům, schopným drtit kosti.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907