Tři soutěsky: Největší vodní elektrárna světa s mnoha problémy

30.08.2013 - Kateřina Sedláková Droščínová

Prudký ekonomický růst Čínu vysadil na druhé místo mezi největšími světovými „hladovci“ po energii. Pomoci ochránit životní prostředí má proto největší vodní elektrárna na světě

Kvůli stavbě byly zaplaveny desítky měst a vesnic včetně mnoha archeologických nalezišť a vystěhován více než milion obyvatel, mnohých navíc bez finanční kompenzace.
Kvůli stavbě byly zaplaveny desítky měst a vesnic včetně mnoha archeologických nalezišť a vystěhován více než milion obyvatel, mnohých navíc bez finanční kompenzace.

Reklama

Jedním z hlavních úkolů kontroverzního vodního díla na řece Jang-ć-ťiang bylo zamezit záplavám, které zemi pravidelně pustošily. Získaná „čistá energie“ vody by rovněž měla pokrýt asi desetinu energetických nároků Číny a ulevit tak životnímu prostředí země, jíž většinu energie dodávají tepelné elektrárny. Megalomanský projekt také nepochybně pozvedl zaměstnanost a cestovní ruch v oblasti – na stavbě se podílelo na 250 tisíc dělníků a k chloubě čínského stavitelství se pořádají turistické zájezdy.

Nadšení z monumentálního díla ale s čínskou vládou nesdílejí mnozí odborníci od ochránců životního prostředí, přes hydrology až po sociology nebo historiky. Přehrada totiž ohrožuje existenci některých vzácných živočichů, například posledních jedinců sladkovodního delfína bílého, který se vyskytuje pouze na řece Jang-ć-ťiang. Kvůli stavbě byly zaplaveny desítky měst a vesnic včetně mnoha archeologických nalezišť a vystěhován více než milion obyvatel, mnohých navíc bez finanční kompenzace. Svá bydliště budou muset údajně opustit ještě další statisíce lidí. Podle hydrologů přehrada narušuje ekosystém v oblasti a mění zdejší klima. Sesuvy půdy mají na svědomí už mnoho životů místních rybářů a farmářů. Přehrada se nakonec neukázala být ani účinnou ochranou před povodněmi, dalším problémem jsou navíc splašky a průmyslový odpad, který nádrž zadržuje.

Protesty odborníků, jež plány na výstavbu elektrárny provázely už od jejich vzniku v roce 1919, však čínská vláda od počátku ignorovala. Se stavbou přehrady se z finančních důvodů začalo až v roce 1994, o čtrnáct let později začalo Číně dodávat energii 26 generátorů. Dalších šest spuštěných později zvýšilo celkový výkon elektrárny na 22 500 megawattů.

Práce na stavbě byly už několikrát započaty a poté zase zastaveny. Původní plány odvážného projektu odhadovaly náklady na 8,3 miliard amerických dolarů, dnes čínská vláda přiznává částku 37 miliard dolarů. Podle neoficiálních odhadů to ale bude mnohem více. Problémy narůstají, a tak už i samotná čínská vláda, která své „veledílo“ prezentovala jako největší budovatelský počin 20. století, přiznala, že je to spíš „veleprůšvih“.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: www.panoramia.com

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907