Prudký ekonomický růst Čínu vysadil na druhé místo mezi největšími světovými „hladovci“ po energii. Pomoci ochránit životní prostředí má proto největší vodní elektrárna na světě
Jedním z hlavních úkolů kontroverzního vodního díla na řece Jang-ć-ťiang bylo zamezit záplavám, které zemi pravidelně pustošily. Získaná „čistá energie“ vody by rovněž měla pokrýt asi desetinu energetických nároků Číny a ulevit tak životnímu prostředí země, jíž většinu energie dodávají tepelné elektrárny. Megalomanský projekt také nepochybně pozvedl zaměstnanost a cestovní ruch v oblasti – na stavbě se podílelo na 250 tisíc dělníků a k chloubě čínského stavitelství se pořádají turistické zájezdy.
Nadšení z monumentálního díla ale s čínskou vládou nesdílejí mnozí odborníci od ochránců životního prostředí, přes hydrology až po sociology nebo historiky. Přehrada totiž ohrožuje existenci některých vzácných živočichů, například posledních jedinců sladkovodního delfína bílého, který se vyskytuje pouze na řece Jang-ć-ťiang. Kvůli stavbě byly zaplaveny desítky měst a vesnic včetně mnoha archeologických nalezišť a vystěhován více než milion obyvatel, mnohých navíc bez finanční kompenzace. Svá bydliště budou muset údajně opustit ještě další statisíce lidí. Podle hydrologů přehrada narušuje ekosystém v oblasti a mění zdejší klima. Sesuvy půdy mají na svědomí už mnoho životů místních rybářů a farmářů. Přehrada se nakonec neukázala být ani účinnou ochranou před povodněmi, dalším problémem jsou navíc splašky a průmyslový odpad, který nádrž zadržuje.
Protesty odborníků, jež plány na výstavbu elektrárny provázely už od jejich vzniku v roce 1919, však čínská vláda od počátku ignorovala. Se stavbou přehrady se z finančních důvodů začalo až v roce 1994, o čtrnáct let později začalo Číně dodávat energii 26 generátorů. Dalších šest spuštěných později zvýšilo celkový výkon elektrárny na 22 500 megawattů.
TIP: Čína přiznává „mírné problémy“ na přehradě Tři soutěsky
Práce na stavbě byly už několikrát započaty a poté zase zastaveny. Původní plány odvážného projektu odhadovaly náklady na 8,3 miliard amerických dolarů, dnes čínská vláda přiznává částku 37 miliard dolarů. Podle neoficiálních odhadů to ale bude mnohem více. Problémy narůstají, a tak už i samotná čínská vláda, která své „veledílo“ prezentovala jako největší budovatelský počin 20. století, přiznala, že je to spíš „veleprůšvih“.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)