Tváří v tvář tyranosaurovi: Nález z Montany rekonstruuje pravěký dinosauří souboj
Vzácný fosilní nález z Montany umožnil vědcům rekonstruovat poslední okamžiky souboje mezi Tyrannosaurem rexem a jeho kořistí.
Před 66 miliony let, na samém konci éry dinosaurů, se na území dnešní Montany odehrál brutální střet dvou obrů. Víme o něm díky mimořádně vzácnému nálezu: zubu masožravého dinosaura, který zůstal zaklíněný v lebce své oběti.
Zkamenělý svědek dávného souboje
Fosilie lebky býložravého kachnozobého dinosaura rodu Edmontosaurus byla objevena už v roce 2005 v souvrství Hell Creek Formation, jednom z nejslavnějších nalezišť dinosaurů na světě. Teprve podrobnější analýza však odhalila překvapivý detail: v kostech čenichu byl pevně zaseknutý cizí zub.
Stopy po kousnutí nejsou u dinosauřích kostí ničím výjimečným. Najít však přímo zub útočníka zabodnutý v lebce oběti je mimořádně vzácné. Právě to umožnilo vědcům přesně určit nejen napadený druh, ale i samotného predátora. Porovnáním struktury zubu s jinými masožravými dinosaury ze stejného období dospěli paleontologové k závěru, že patřil legendárnímu tyranosaurovi rodu Tyrannosaurus rex.
Rentgenové snímky lebky navíc ukázaly, že zub pronikl do přední části čenichu. Jeho poloha naznačuje, že útok proběhl „tváří v tvář“ – nikoli zezadu nebo při okusování mršiny z bezpečné vzdálenosti.
Okno do chování dávných predátorů
Způsob, jakým byl zub v kosti zaklíněn, napovídá o obrovské síle skusu. Aby se zub ulomil a zůstal v kosti, musel predátor vyvinout extrémní tlak – typický pro aktivní, smrtící útok. Lebka přitom nenese žádné známky hojení v okolí rány. To naznačuje dva možné scénáře: buď byl Edmontosaurus v okamžiku, kdy se do něj tyranosaurus zakousl, již mrtvý, nebo právě toto kousnutí způsobilo jeho smrt.
Vědci se přiklánějí k interpretaci dramatického zápasu. Zakousnutí do čenichu mohlo být způsobem, jak si dravec udržoval kontrolu nad zmítající se kořistí – podobně jako to dělají i dnešní velcí predátoři.
Nálezy tohoto typu jsou pro paleontology mimořádně cenné. Nezachycují pouze podobu vyhynulých zvířat, ale i jejich chování. V tomto případě jde o přímý důkaz interakce mezi dvěma konkrétními jedinci.
Objev tak přináší další dílek do mozaiky poznání o tom, jak Tyrannosaurus rex lovil a jaké strategie používal při boji s velkou kořistí. Zkamenělý zub v lebce býložravce je víc než jen kuriozita – představuje mrazivý záznam posledních sekund života jednoho dinosaura. Zároveň připomíná, že i po desítkách milionů let dokáže zkamenělá kost vyprávět příběh o násilí, přežití a surových pravidlech dávného světa.
