U myší zabírá vakcína proti stárnutí: Bude fungovat i u lidí?

19.12.2021 - Stanislav Mihulka

Experimentální vakcína úspěšně odstranila stárnoucí buňky z myších těl a pomohla hlodavcům prodloužit život a zvrátit některé známky onemocnění souvisejících se stárnutím. Vědci věří, že experiment je prvním krokem na cestě k podobné vakcíně pro lidi


Reklama

V procesu stárnutí hrají významnou roli takzvané senescentní (stárnoucí) buňky. Také se jim často říká „zombie buňky“. Jde o buňky, které se přestaly dělit, obvykle kvůli poškození či nepříznivým faktorům prostředí, přesto neumírají (i když by teoreticky měly). Důvod je vlastně prostý – s postupujícím věkem slábne imunitní systém a je stále méně schopný odstraňovat tyto buňky z těla.

Stárnoucí buňky se hromadí v těle a páchají stále více škod. Vylučují látky, které vyvolávají záněty. Zřejmě také podstatným způsobem přispívají k rozvoji řady onemocnění, která souvisejí s věkem, jako jsou neurodegenerativní choroby, nejrůznější nádory a kornatění tepen. Vědci v posledních letech pracují na různých metodách a léčebných postupech, které by mohly dostat stárnoucí buňky z těla ven. V rámci klinických studií již ověřují účinky několika slibných léků. Všechny ale mají jedno společné – pacienti by je museli brát opakovaně po každém léčebném cyklu.

Vakcína na stáří

Tohru Minamino z výzkumné nemocnice Juntendo University Hospital v japonském Tokiu a jeho spolupracovníci věří, že řešením by mohla být „vakcína proti stárnutí“. Očkovali by se s ní čerství padesátníci a měla by bránit již samotnému vzniku stárnoucích buněk. Imunitní systém očkované osoby by byl trénován tak, aby hledal senescentní buňky a ničil je. Nedocházelo by tak k jejich hromadění v těle a negativním dopadům na lidské zdraví.

Hlavní úskalí při vývoji podobných vakcín je v potřebě nalezení specifického antigenu – tedy jakéhosi „terče“ na buňkách, které chceme likvidovat. Stárnoucí buňky tvoří vlastně prakticky všechny typy buněk v lidském těle a společný „terč“ se proto hledá velmi obtížně. Minaminův tým si proto vybral jen jeden typ těchto buněk – stárnoucí buňky výstelky cév, které zřejmě napomáhají vzniku aterosklerózy. Do budoucna ale zvažují i vakcíny pro další typy stárnoucích buněk.

TIP: Léčba stárnutí pomocí kmenových buněk na lidech zabrala

Výsledkem jejich snažení je experimentální vakcína, kterou badatelé vyzkoušeli na pokusných myších. Výsledky vědce potěšily. Vakcína eliminovala stárnoucí cévní buňky, což myším prodloužilo život a zvrátilo to u nich rozvoj některých symptomů chorob souvisejících se stářím. Vědci jsou přesvědčeni, že je to začátek cesty k lidské vakcíně proti stárnutí.

Zůstává ale otázkou, zda bude vakcína pro lidi bezpečná, což bude nutné ověřit v dalších klinických testech. Z dlouhodobého hlediska je cílem vyvinutí univerzální vakcíny, která by dokázala reagovat na všechny, nebo alespoň většinu projevů stárnutí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907