U myší zabírá vakcína proti stárnutí: Bude fungovat i u lidí?

V procesu stárnutí hrají významnou roli takzvané senescentní (stárnoucí) buňky. Také se jim často říká „zombie buňky“. Jde o buňky, které se přestaly dělit, obvykle kvůli poškození či nepříznivým faktorům prostředí, přesto neumírají (i když by teoreticky měly). Důvod je vlastně prostý – s postupujícím věkem slábne imunitní systém a je stále méně schopný odstraňovat tyto buňky z těla.

Stárnoucí buňky se hromadí v těle a páchají stále více škod. Vylučují látky, které vyvolávají záněty. Zřejmě také podstatným způsobem přispívají k rozvoji řady onemocnění, která souvisejí s věkem, jako jsou neurodegenerativní choroby, nejrůznější nádory a kornatění tepen. Vědci v posledních letech pracují na různých metodách a léčebných postupech, které by mohly dostat stárnoucí buňky z těla ven. V rámci klinických studií již ověřují účinky několika slibných léků. Všechny ale mají jedno společné – pacienti by je museli brát opakovaně po každém léčebném cyklu.

Vakcína na stáří

Tohru Minamino z výzkumné nemocnice Juntendo University Hospital v japonském Tokiu a jeho spolupracovníci věří, že řešením by mohla být „vakcína proti stárnutí“. Očkovali by se s ní čerství padesátníci a měla by bránit již samotnému vzniku stárnoucích buněk. Imunitní systém očkované osoby by byl trénován tak, aby hledal senescentní buňky a ničil je. Nedocházelo by tak k jejich hromadění v těle a negativním dopadům na lidské zdraví.

Hlavní úskalí při vývoji podobných vakcín je v potřebě nalezení specifického antigenu – tedy jakéhosi „terče“ na buňkách, které chceme likvidovat. Stárnoucí buňky tvoří vlastně prakticky všechny typy buněk v lidském těle a společný „terč“ se proto hledá velmi obtížně. Minaminův tým si proto vybral jen jeden typ těchto buněk – stárnoucí buňky výstelky cév, které zřejmě napomáhají vzniku aterosklerózy. Do budoucna ale zvažují i vakcíny pro další typy stárnoucích buněk.

TIP: Léčba stárnutí pomocí kmenových buněk na lidech zabrala

Výsledkem jejich snažení je experimentální vakcína, kterou badatelé vyzkoušeli na pokusných myších. Výsledky vědce potěšily. Vakcína eliminovala stárnoucí cévní buňky, což myším prodloužilo život a zvrátilo to u nich rozvoj některých symptomů chorob souvisejících se stářím. Vědci jsou přesvědčeni, že je to začátek cesty k lidské vakcíně proti stárnutí.

Zůstává ale otázkou, zda bude vakcína pro lidi bezpečná, což bude nutné ověřit v dalších klinických testech. Z dlouhodobého hlediska je cílem vyvinutí univerzální vakcíny, která by dokázala reagovat na všechny, nebo alespoň většinu projevů stárnutí.