Umělá inteligence předpovídá rovníkové bubliny plazmatu v atmosféře

20.07.2022 - Stanislav Mihulka

Data evropských satelitů mise SWARM posloužila k výcviku umělé inteligence pro předpovědi atmosférických bublin plazmatu

<p>Swarm je mise Evropské kosmické agentury zaměřená na průzkum a mapování zemského magnetického pole. Mise sestává ze tří identických satelitů umístěných na nízkých oběžných drahách podobných polární orbitě. <em>(University College London, MSSL, Sachin Reddy, CC BY-NC-SA 4.0)</em></p>

Swarm je mise Evropské kosmické agentury zaměřená na průzkum a mapování zemského magnetického pole. Mise sestává ze tří identických satelitů umístěných na nízkých oběžných drahách podobných polární orbitě. (University College London, MSSL, Sachin Reddy, CC BY-NC-SA 4.0)


Reklama

Brzy po východu Slunce se vysoko v atmosféře v oblasti tropů vytvářejí kapsy s přehřátým plynem, kterým se říká rovníkové bubliny plazmatu (EPB, Equatorial plasma bubbles). Ze začátku mají sotva velikost fotbalového hřiště, ale za pár hodin se mohou nafouknout do velikosti několika set kilometrů. Tyto bubliny představují závažný problém, protože mohou narušovat rádiové signály, především pokud jde o komunikaci se satelity.

Bylo by velmi užitečné, kdybychom výskyt velkých bublin dokázali předpovídat, podobně jako třeba dešťové srážky. Sachin Reddy z britské University College London a jeho spolupracovníci za tímto účelem vyvinuli umělou inteligenci. Vycvičili ji na datech, která za 8 let provozu nasbírala mise tří evropských satelitů SWARM.

Přehřáté bubliny v atmosféře

Tyto satelity operují ve výšce kolem 460 kilometrů, což je shodou okolností zhruba střední výška velkých bublin plazmatu. Součástí vybavení mise SWARM je i automatický detektor těchto bublin Ionospheric Bubble Index. Zařízení analyzuje hustotu elektronů a sílu magnetického pole, z čehož zjistí, zda satelit prolétá bublinou.

Mapa výskytu rovníkových bublin plazmatu na Zemi (ilustrace: University College London, Sachin Reddy, CC BY-NC-SA 4.0)

Dosavadní výsledky ukazují, že se výskyt bublin plazmatu mění během roku, podobně jako počasí. Nejvíce se jich objevuje v oblasti jihoatlantické anomálie vnitřního radiačního pásu Země. Podstatný vliv na výskyt a chování bublin plazmatu má sluneční aktivita. Čím je silnější, tím více se objevuje bublin a jsou větší.

TIP: Trojice satelitů SWARM objevila zvláštní magnetické vlny v nitru Země

Podobně jako předpovědi počasí potřebujeme i předpovědi rovníkových bublin plazmatu. S jejich pomocí bychom čelili potížím se satelitní komunikací,“ navrhuje Reddy. Podle něj by taková předpověď mohla vypadat nějak takto: „Zítra v osm hodin večer bude v oblasti Afrického rohu 30% šance výskytu bubliny plazmatu.“ Taková informace by mohla být velmi užitečná pro operátory satelitů i pro uživatele, kteří jsou závislí na satelitních datech.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907